Nepřiměřená délka soudního řízení a možnosti obrany dle českeho práva


Klíčová slova článku 82/1998, délka řízení, náhrada škody, průtahy, soud, soudní řízení, zadostiučinění Datum vytvoření článku 22.1.2010 Kdy naposledy čteno 31.8.2014 08:31
Mgr. Jan Koleček Mgr. Jan Koleček
Mgr. Jan Hrazdira Mgr. Jan Hrazdira

HKDW Legal s.r.o.
Na Příkopě 583/15
11000 Praha
http://www.hkdw.cz

Bolavých míst, která tíží českou justici, je požehnaně. Místo vpravdě „čestné“ mezi nimi však zaujímá zpravidla neúnosná doba trvání soudního řízení. To se tak jen velmi výjimečně stává opravdu efektivním nástrojem vymáhání spravedlnosti, který by měl – právě hrozbou své efektivity – napomáhat i ke zvyšování a udržení celkové právní kultury.

Efektivní vykonatelnost práva, resp. jednotlivých právních norem je bezesporu jedním z podstatných pilířů a znaků demokratického právního státu. Ne nadarmo je přiměřená doba řízení považována za jeden ze základních atributů práva na spravedlivý proces. Aby vykonatelnost práva byla efektivní, důvěryhodná a požívala jisté autority, je nezbytné se jí dopracovat v přiměřeném čase. Spravedlnost realizovaná bez náležité časové souvislosti s událostí, která potřebu zásahu státní moci vyvolala, již v mnohém pozbývá významu. Jak pro konkrétní účastníky tak z hlediska celospolečenského zájmu na vládě práva. Práva, jako normativního systému, který je specifický právě tím, že je vynutitelný státní mocí.

Podle efektivity výkonu práva lze zcela určitě usuzovat, jak je který stát schopen naplňovat postulát právního státu jak shora uveden. Není-li právo prosazováno (vynucováno) včas, jeví se protiprávnost jako cesta k vlastnímu prospěchu daleko lákavější.

Nepřiměřenost délky soudního řízení, coby přítomný fenomén, je pro účely této stati brána jako fakt a východisko článku. Ti, kdož čekají rozbor příčin současného stavu či snad dokonce návod k jeho nápravě, nechť raději odvrátí zrak. Byli by zklamáni. Ti, které uspokojí stručná a kompaktní odpověď na otázku zda a jaké prostředky satisfakce existují, pokud již doba určitého řízení přesáhla meze přiměřenosti, budou snad uspokojeni.

Následuje popis právních způsobů jimiž lze zmírnit, ne-li zcela zhojit následky nepřiměřeně dlouhého řízení. Problematika je prezentována jak ve světle české pozitivní právní úpravy, tak zejména z hlediska existující judikatury, a to především Ústavního soudu ČR (dále jen „Ústavní soud“) a Nejvyššího soudu ČR (dále jen „Nejvyšší soud“), a v neposlední řadě rovněž z hlediska Evropské úmluvy o lidských právech (dále také jen „Úmluva“) a k ní se vztahující judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“).

Právní úprava České republiky

Ihned v úvodu lze na obranu české justice konstatovat, že nepřiměřenost délky řízení je problém, který netrápí pouze Českou republiku. Dané problematice je věnována bohatá judikatura ESLP a je z ní patrno, že „výtečníky“ v daném směru jsou prakticky všechny evropské státy. A řada z nich je v situaci horší, než Česká republika. Nemůže to však být útěchou a již vůbec ne důvodem pro akceptaci takového stavu.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte