 Dne 8. 12. 2010 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 347/2010 Sb., který v duchu úsporných opatření přináší mimo jiné novelu zákona o zaměstnanosti („Novela“).
Tato Novela v části týkající se snížené a odložené podpory v nezaměstnanosti byla předmětem mnohých kritik a obsahuje několik problematických aspektů. Pokud uchazeč o zaměstnání ukončí svůj předchozí pracovní poměr bez vážného důvodu (tedy např. výpovědí bez uvedení důvodu nebo dohodou bez uvedení důvodu), bude mu přiznána podpora v nezaměstnanosti pouze ve snížené míře. Co se rozumí oním „vážným důvodem“ je definováno v § 5 zákona o zaměstnanosti a je jím např. péče o dítě do 4 let či o jinou závislou osobu, zdravotní důvody, jiné vážné osobní důvody atd. Nově dle Novely se za vážné důvody budou považovat i důvody, pro které je zaměstnanec oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 zákoníku práce. Omezení smluvní volnosti Tato změna pravděpodobně povede k omezení smluvní volnosti stran pracovněprávních vztahů. Dohody o skončení pracovního poměru jsou často využívaným institutem a existuje zde obava, že po zavedení výše uvedeného opatření zaměstnanci budou odmítat tyto dohody uzavírat. Finanční dopad nebude až tak zásadní Zaměstnanci při ukončení zaměstnání bez vážného důvodu o podporu v nezaměstnanosti nepřijdou, bude jim však vyplácena nižší, a to pouze ve výši 45 % průměrného měsíčního výdělku. Pokud by k nové úpravě nedošlo, činila by jejich podpora 65 % průměrného výdělku za první 2 měsíce, 55 % za další 2 měsíce a 45 % od 5. měsíce do konce podpůrčí doby. Celkově tak zaměstnanec přijde nejvýše o 50 % svého jednoho průměrného měsíčního výdělku za celou dobu pobírání podpory. Finanční dopady lze demonstrovat na následujícím příkladu: čtyřicetiletý zaměstnanec s průměrným výdělkem 20.000 Kč měsíčně, který se svým zaměstnavatelem uzavře dohodu a nebude mít k tomu žádný vážný důvod, bude mít podporu za celou podpůrčí dobu (5 měsíců) nižší o 10.000 Kč. Na místo celkových 55.000 Kč dostane 45.000 Kč. Změna se nedotkne zaměstnanců s vysokými příjmy Toto snížení se však díky „zastropování“ výše poskytované podpory (v roce 2011 maximálně 13.528 Kč) v praxi nedotkne osob s vysokými příjmy. Uchazečům o zaměstnání, jejichž průměrný hrubý měsíční výdělek dosahoval alespoň 40.627 Kč, tak bude podpora vyplácena ve stejné výši (13.528 Kč za měsíc), ať už dojde k ukončení pracovního poměru z vážných důvodů či nikoliv. Výše vyplácené podpory v případě těchto osob bude vždy odpovídat maximálně 45 % jejich průměrného čistého měsíčního výdělku. Problematické prokazování vážných důvodů Pouhé uvedení vážných důvodů v dohodě o rozvázání pracovního poměru nebo ve výpovědi nebude pro úřady práce dostačující. Systém by měl fungovat takovým způsobem, že zaměstnavatel existenci vážných důvodů zaměstnanci potvrdí na formuláři pro úřad práce - Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Problematické je, že tímto potvrzením se zaměstnavatel stává odpovědným za správnost uvedených skutečností, ačkoliv ze zákona často ani není oprávněn takové skutečnosti od zaměstnanců zjišťovat. To se týká například vážných důvodů spočívajících v náboženských nebo etických důvodech, povaze zaměstnání manžela/druha aj. Pokud by zaměstnavatel tyto vážné důvody zaměstnanci potvrdil, aniž by si je ověřil, hrozí zaměstnavateli finanční riziko. Kdyby totiž úřad práce zjistil, že se nezakládají na pravdě, nelze vyloučit, že by zaměstnavatel byl povinen úřadu uhradit část podpory, která byla zaměstnanci neoprávněně vyplacena. Aby se zaměstnavatel riziku vyhnul, nezbývá mu než uvádět, že vážné důvody ukončení pracovního poměru uváděné zaměstnancem pouze „bere na vědomí a neověřoval si je“ – tedy zřejmě s výjimkou zdravotních důvodů a nezbytné péče o dítě do 4 let, které si je schopen ověřit. Takové potvrzení však zřejmě nebude pro úřad práce dostatečné, aby podporu v nezaměstnanosti v plné výši vyplatil, a zaměstnanec bude tak povinen ve správním řízení vážné důvody prokázat přímo úřadu práce, který (na rozdíl od zaměstnavatele) bude moci tyto důvody zjišťovat. Doba určitá jako řešení Nelze ani opomenout to, že zákonodárce úplně zapomněl na možnost, že by se smluvní strany na místo dohody o skončení pracovního poměru domluvily na změně doby trvání pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou. Pracovní poměr by pak skončil uplynutím času a výše uvedené snížení podpory v nezaměstnanosti by se zaměstnance vůbec nedotklo. Odložení vyplácení podpory v nezaměstnanosti Odložení vyplácení podpory v nezaměstnanosti v případě, že bude uchazeči poskytnuto odstupné při ukončení jeho předchozího pracovního poměru, je další problematickou změnou. Doba, o kterou se tato výplata odloží, se má určit dle podílu výše poskytnutého odstupného a průměrného měsíčního výdělku uchazeče. Posunutí pouze o zákonné odstupné Ačkoliv se původně předpokládalo, že toto posunutí se bude týkat celé výše vyplaceného odstupného, tedy nejen toho zákonného, ale i navýšeného, tak důvodová zpráva k novele výslovně stanovila, že se k případnému navýšení vyplývajícímu z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu u tohoto posouvání přihlížet nebude. Doufejme, že se nebude přihlížet ani k odstupnému zvýšenému v pracovní smlouvě nebo dohodnutému přímo v dohodě o skončení pracovního poměru. Ačkoliv o tom Novela ani důvodová zpráva nehovoří, lze předpokládat, že záměrem zákonodárce bylo zahrnout jakékoliv zvýšené odstupné. Promítnutí dopadu této změny lze demonstrovat na následujícím příkladu: Čtyřicetiletý zaměstnanec má nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců. Jeho pracovní poměr je ukončen výpovědí z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákoníku práce, tedy s nárokem na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Výpovědní doba uplyne ke dni 31. 1. 2011. Podporu v nezaměstnanosti tak začne pobírat nejdříve až od 1. 5. 2011. Pokud si nenajde zaměstnání, bude ji mít vyplácenu po celou dobu 5 měsíců – tedy až do konce září 2011. Na úřad práce se však tento zaměstnanec může přihlásit ihned po skončení pracovního poměru, tedy k 1. 2. 2011. S výjimkou posunutí vyplácení podpory v nezaměstnanosti zůstávají všechny postupy a práva zachovány, tedy úřad práce mu pomůže s hledáním zaměstnání a po dobu registrace nebude muset platit zdravotní pojištění. Odklad na základě pouhého nároku, nikoliv vyplacení odstupného Dalším problematickým aspektem Novely, jehož dopady mohou být v praxi zásadní, je, že k odkladu výplaty podpory v nezaměstnanosti bude docházet na základě pouhého nároku na odstupné, nikoliv na základě jeho vyplacení. Mohou tak nastat situace, kdy zaměstnanec sice nárok na odstupné mít bude, ale zaměstnavatel mu např. z důvodu své platební neschopnosti odstupné včas nevyplatí. V takovém případě se pak zaměstnanec může absurdně bez svého zavinění ocitnout zcela bez finančních prostředků po dobu, kdy mu podle novely bude výplata podpory odložena – tedy například v případě pracovního úrazu po dobu 12 měsíců po skončení pracovního poměru! Shrnutí Obě výše uvedené změny jsou nedomyšlené a přináší s sebou řadu aplikačních problémů. Ačkoliv určité finanční úspory státu zřejmě přinesou, v konečném důsledku budou pouze další administrativní zátěží pro zaměstnavatele, zaměstnance, ale i stát – například v podobě zvýšení počtu soudních sporů o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Doufejme, že další změny, které MPSV připravuje, budou už lépe propracované! JUDr. Nataša Randlová, advokátka 
Randl Partners City Tower Hvězdova 1716/2b 140 78 Praha 4 Česká republika / Czech Republic tel: +420 222 755 311 fax: +420 239 017 574 www.randls.com
|
Domů 
Příznivci našeho právního portálu mohou nově najít skupinu eLAW.cz|právní portál také na sociální síti Facebook. Členové budou pravidelně informováni o novinkách, případně akcích pořádaných právním portálem eLAW.cz. Odkaz na tuto skupinu je nově přidán také do postranního menu mezi užitečné odkazy.
Komentáře
Tak trochu nechápu, proč zaměstnavatel do smlouvy takový, jak již víme, zcela neplatný dodatek dává. Je to ale třeba asi pochopit jako jakési sdělení, že v takové situaci své povinnosti dle zákoníku práce nebude zaměstnavatel ochoten a asi ani schopen plnit. Rád bych věděl, jak by na takový obsah reagoval Úřad práce, když by tam 11. den po výpovědi takový člověk dorazí... ? Patrně by mu vysvětlil, že se má hezky vrátit do práce až do konce výpovědní dvouměsíční lhůty.... a pokud jde o odstupné, jeho vzdání se je neplatné, ale takový zaměstnavatel zřejmě nebude ochoten ho vyplatit.... a podporu tento člověk taky nedostane. Přitom, aby si najak advokáta na to, jak vzniklou situaci řešit.... Podle drobného oťuknutí, podobné smlouvy vyrábí víc neziskovek, ne jen ta jedna....protože prakticky žijí z roku na rok a finanční rezervy nemají. Skoro bude lepší, když bude možné uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou na delší dobu, než podobné možné scénáře sporů..... Zajímali by mě na to další názory.... s ohledem také na nynější změny od 1.1.2011.