Výpověď pro surfování po internetu - ano či ne?


Klíčová slova článku porušení pracovních povinností, pracovní doba, pracovní poměr, surfování na internetu, výpověď, zrušení Datum vytvoření článku 1.4.2010 Kdy naposledy čteno 19.11.2017 20:39
Mgr. Petr Otevřel Mgr. Petr Otevřel

Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., advokátní kancelář
Sokola Tůmy 16
70900 Ostrava
http://www.lawyer.cz

Otázka zda vůbec, a pakliže ano za jakých podmínek, je možné „vyhodit“ zaměstnance pro surfování na internetu vzbuzuje neustále pochybnosti, proto se pokusíme v tomto příspěvku poukázat na to, jak dopadly první případy z této oblasti v České republice.

Níže citované rozhodnutí českého Nejvyššího soudu vychází ještě z úpravy zákoníku práce č. 65/1965 Sb. To však na věci příliš nemění, protože úprava okamžitého zrušení pracovního poměru stejně jako možnost výpovědi pracovního poměru pro tzv. soustavné méně závažné porušování pracovní kázně je i v novém zákoníku práce č. 262/2006 Sb. zachována. U obou kodexů platí, že zde existuje poměrně velký prostor k výkladu závažnosti porušení pracovní kázně zaměstnancem a toto posouzení je klíčovou otázkou platnosti okamžitého zrušení.

Zatímco zrušený zákoník práce uvádí jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru „porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“, nový zákoník práce uvádí jako důvod porušení povinnosti „vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“.

Skutkový stav a rozhodnutí soudu prvního stupně

Zaměstnanci byl doručen dopis, ve kterém mu zaměstnavatel sdělil, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr, protože porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. To spatřoval ve skutečnosti, že zaměstnanec používal internet k soukromým účelům a tím v té době nevykonával práci sjednanou v pracovní smlouvě a zneužíval prostředky zaměstnavatele k soukromým účelům; v tomto období žalobce ve velkém rozsahu (značnou část pracovní doby) navštěvoval zejména erotické, seznamovací stránky a hrál počítačové hry.

Zaměstnanec se však žalobou domáhal vyslovení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobu odůvodnil tím, že z jeho strany nedošlo k žádnému jednání, které by znamenalo či zakládalo porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, a že v době jeho nepřítomnosti na pracovišti bylo možné „prakticky bez omezení, a to kýmkoliv, kdo měl přístup na žalobcovo pracoviště“, použít jemu přidělený osobní počítač, neboť „bylo a je zcela běžným zvykem u žalované, že se počítače po dobu nepřítomnosti pracovníka ponechávaly v provozu“. Žalobce (zaměstnanec) tak zpochybnil věrohodnost tvrzení žalovaného (zaměstnavatele) a tvrdil, že šlo o mstu z jeho strany. Poukazoval přitom na to, že nebylo v jeho možnostech takovému neoprávněnému (event. záměrnému) užití počítače jinou osobou jakkoli zabránit.

Z provedeného dokazování soudu prvního stupně (tj. soudu okresního) vyplynulo, že z počítače zaměstnance docházelo skutečně k navštěvování uvedených internetových stránek.

Okresní soud v Kutné Hoře pak rozhodnul, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, což poněkud kuriózně odůvodnil tím, že „za situace, kdy žalovaná umožnila žalobci navštěvování internetových stránek v jejích možnostech bylo mimo jiné nastavení software u počítače, resp. serveru tak, aby zaměstnanci mohli navštěvovat pouze vymezený okruh internetových stránek“ nelze ve vytčeném jednání žalobce spatřovat porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, neboť „na vytváření podmínek pro porušování pracovní kázně se podílela i sama žalovaná“.

Rozhodnutí odvolacího soudu

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte