K zákazu dělení veřejných zakázek


Klíčová slova článku předpokládaná hodnota, snižování hodnoty, veřejná zakázka, zákaz dělení, zákon o veřejných zakázkách, § 13 Datum vytvoření článku 30.7.2010 Kdy naposledy čteno 24.9.2018 02:13

Cílem tohoto příspěvku, je pokusit se popsat a vymezit situace, které mohou nastat v souvislosti se zákazem dělení veřejných zakázek ve smyslu § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“) s ohledem na současnou českou i evropskou rozhodovací praxi a několika doporučeními, jak předcházet porušení tohoto ustanovení.

Obecně k § 13 odst. 3 zákona

Zadavatel je oprávněn stanovit či vydefinovat předmět veřejné zakázky (požadované plnění) dle vlastního rozhodnutí; je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížené předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. S tím souvisí i vymezení, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je potřeba vždy brát v úvahu a přihlížet k následujícím souvislostem:

a) věcným - předmět plnění může být vymezen

(i) zcela totožně[1],

(ii) či téměř shodně - shodný typ prací[2]

(iii) či tematicky shodné zaměření plnění[3],

b) geografickým - místně realizováno bylo

(i) v sousedících objektech[4],

(ii) nebo též i např. v navazujících objektech ležících v jednom uzavřeném areálu vzájemně neoddělitelného souboru nemovitostí[5],

c) časovým – tj. zadání zakázek zadavatel provedl

(i) současně či

(ii) plnění proběhlo v navazujícím období nebo

(iii) v jednom časovém úseku, např. téhož roku[6],

d) případně rovněž skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek[7],

a to vždy individuálně ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Povinností zadavatele přitom také je určitým způsobem předvídat pořizované dodávky, služby nebo stavební práce (§ 13 odst. 8 zákona),[8] a tedy jaksi již do budoucna počítat při vymezení předmětu veřejné zakázky s tím, aby zpětně nemohlo být konstatováno, že došlo k jednání v rozporu s § 13 odst. 3 zákona. Byť se jedná o pravidlo na první pohled přísné, lze mít za to, že s ohledem na obecné fungování zadavatelů a jejich rozpočtové plánování, je možné tento požadavek chápat.

Evropská judikatura a chápání zákazu rozdělování veřejných zakázek

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte