Jak správně žalovat smluvní pokutu stanovenou procentní sazbou jako sankci za prodlení


Klíčová slova článku platnost smluvní pokuty, procenta, procentuální sazba, Smluvní pokuta, výpočet smluvní pokuty, zajištění závazku Datum vytvoření článku 1.8.2011 Kdy naposledy čteno 19.3.2024 12:31
Mgr. Ľuboš Fojtík Mgr. Ľuboš Fojtík

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

V praxi se běžně setkáváme se smluvním ujednáním, jehož cílem je sankcionovat prodlení plnění povinností stanovené smlouvou, případně přímo právními předpisy. Nemusí se jednat pouze o prodlení s úhradou peněžitého plnění, ale o prodlení s plněním jakékoli povinnosti – např. povinnost řádně předat dílo.

Pro účely tohoto příspěvku nicméně problematickou situaci vystihuje nejlépe stav, kdy je smluvní pokutou zajištěno splnění peněžitého závazku, proto s touto tezí budeme pracovat i v uváděných příkladech. Příslušné smluvní ustanovení bývá zpravidla formulováno tímto způsobem: „V případě prodlení objednatele s úhradou ceny je objednatel povinen zhotoviteli uhradit smluvní pokutu ve výši 0,2% z ceny díla za každý započatý den prodlení s úhradou ceny.“

Je zřejmé, že takto formulované ujednání o smluvní pokutě je svým charakterem (nikoli významem, či právní povahou) blízké smluvně sjednanému úroku z prodlení. Nebývá proto neobvyklé, že v žalobách se žalobci často pokouší požadovat uhrazení takto vzniklého nároku na smluvní pokutu podobným, resp. stejným způsobem, jak bývá běžné u úroku z prodlení, tzn. požadují úhradu smluvní pokuty ode dne jejího vzniku až do splnění závazku, jenž byl smluvní pokutou zajištěn.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte