Několik poznámek k akcesoritě smluvní pokuty


Klíčová slova článku akcesorita, Smluvní pokuta, nový občanský zákoník Datum vytvoření článku 24.10.2013 Kdy naposledy čteno 16.1.2019 00:46

Ze systematického zařazení smluvní pokuty pod instrumenty zajišťující závazkový právní vztah lze usuzovat na závislost smluvní pokuty na závazkovém vztahu jí zajišťovaném.

Předně je třeba, aby v okamžiku, kdy subjekty učiní platnou dohodu o smluvní pokutě, byly splněny náležitosti týkající se zajišťované povinnosti. Smluvní pokutou lze zajistit povinnost smluvní, ale taktéž povinnost, kterou ukládá zákon, jelikož to sám zákon nezakazuje a co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Obsah smlouvy se nesmí například vztahovat k plnění nemožného apod. Pakliže by věřitel podle české právní úpravy uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem by byl dovoz „modrého z nebe”, a dlužník nedostál plnění, jelikož je takové plnění nemožné, ujednání o smluvní pokutě by bylo platné, ale v návaznosti na plnění nemožného (nehledě na neplatnost takové kupní smlouvy dle ustanovení § 37 občanského zák.) by nemělo žádný právní význam.

Odborná literatura často dochází k závěru, že smluvní pokuta jako závazek vedlejší je charakteristická právě svou závislostí na existenci závazku hlavního, z čehož vyplývá absolutní neexistence závazku vedlejšího bez závazku hlavního.

V roce 1994 rozhodoval Krajský obchodní soud v Brně spor a ve svém rozhodnutí podepřel svůj právní názor, že smluvní pokuta jako majetková sankce samostatně neobstojí, když uvedl, že vzhledem k tomu, že na smlouvě 1/92 chybí podpis jednoho člena představenstva družstva, nebyla tato smlouva uzavřena. V důsledku toho je neplatné i ujednání v bodě IV. smlouvy a žalobci nemohlo vzniknout právo na zaplacení dohodnuté majetkové sankce. Soud tedy žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvní pokuty, zamítnul.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte