Několik poznámek k dohodě o srážkách ze mzdy


Klíčová slova článku dohoda o srážkách ze mzdy, pracovní vztah, práva zaměstanavatele, zajištění závazku Datum vytvoření článku 15.9.2009 Kdy naposledy čteno 17.1.2019 12:27
Mgr. Ľuboš Fojtík Mgr. Ľuboš Fojtík

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

Na následujících řádcích se budeme věnovat posouzení některých otázek týkajících se dohody o srážkách ze mzdy, a to zejména v souvislosti se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění (dále jen „ObčZ“) a se zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem v platném znění (dále jen „OSŘ“). Předmětem tohoto příspěvku je zejména nástin řešení situace, ve které plátce mzdy odmítá dostát své zákonné povinnosti a srážky ze mzdy provádět.

Povinnosti plátce mzdy

§ 551 odst.1 ObčZ stanoví, že uspokojení pohledávky lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy, přičemž srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.

Dohoda o srážkách ze mzdy tedy je dohodou mezi dlužníkem a věřitelem, plátce mzdy není účastníkem takovéto dohody. Uzavřením dohody o srážkách ze mzdy vzniká věřiteli právo, aby po splatnosti pohledávky byly prováděny srážky ze mzdy dlužníka. § 551 odst. 2 ObčZ stanoví, že proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda o srážkách ze mzdy předložena. Účinnost dohody tudíž nastává okamžikem, kdy je tato dohoda předložena plátci mzdy dlužníka. Plátce mzdy je pak povinen provádět srážky podle takovéto dohody a vyplácet je věřiteli, a to až do úplného uspokojení věřitele. Plátce mzdy navíc musí dbát na to, aby tyto srážky nečinily více, než je zákonem připuštěno a např. při poklesu mzdy dlužníka je v odpovídajícím rozsahu snížit. Jednostranný příkaz dlužníka svému zaměstnavateli, aby za něj zprostředkoval platbu věřiteli, nenahrazuje písemnou dohodu podle § 551 odst. 1 ObčZ.

Z uvedeného tedy vyplývá, že byla-li prokazatelně plátci mzdy doručena dohoda mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy, a za předpokladu, že tato má veškeré náležitosti, pak je tato dohoda účinná okamžikem, kdy byla plátci mzdy doručena. Plátce mzdy je pak, v souladu s občanským zákoníkem, povinen srážky ze mzdy dlužníka provádět, s omezením stanoveným v § 551 odst.1 ObčZ., tedy, že výše srážek ze mzdy nesmí být vyšší než srážky ze mzdy stanovené při výkonu rozhodnutí.

V případě, že by dlužník byl zaměstnán u plátce mzdy, který odmítá provádět srážky ze mzdy, žalobou na splnění povinnosti, by dle našeho názoru bylo možné po plátci mzdy požadovat splnění jeho zákonné povinnosti - tedy předmětné srážky ze mzdy provádět.

Obecná odpovědnost plátce mzdy za škodu způsobenou věřiteli či dlužníkovi zaviněným porušením povinností vyloučena v tomto případě není a náhradu škody lze tedy od plátce mzdy za standardních podmínek vymáhat.

Z uvedeného tedy vyplývá, že na plátci mzdy je možno požadovat, aby plnil svou zákonnou povinnost a prováděl srážky ze mzdy. Jelikož se na plátce mzdy vztahuje i obecná odpovědnost za škodu, je možné po něm požadovat i náhradu škody, a to v případě vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením své zákonné povinnosti k provádění srážek ze mzdy.

Jakou výši škody je možno požadovat?

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte