Ústavní soud zrušil část zákona o důchodovém pojištění - výpočet důchodů se změní


Klíčová slova článku důchodové pojištění, výpočet důchodů, Ústavní soud Datum vytvoření článku 22.4.2010 Počet zobrazení 3865x Kdy naposledy čteno 19.5.2019 09:03

Ústavní soud dne 16. dubna 2010 svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 8/07 (dále jen "Nález") shledal protiústavním ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „Zákon“) a zrušil tzv. redukční hranice pro výpočet procentní výměry důchodu.

Důvodem, pro který Ústavní soud shledal protiústavnost, je skutečnost, že uvedené ustanovení ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému negarantuje dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení dle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Vede tak k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců, čímž porušuje čl. 1 a čl. 3 Listiny garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

Ustanovení § 15 Zákona v současné době zní: Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 500 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 % (dále jen "Napadené ustanovení").

Návrh na zrušení Napadeného ustanovení podal Krajský soud v Ostravě. Ten projednával správní žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, která žalobci-pojištěnci přiznala od 1. 2. 2006 plný invalidní důchod. Žalobce sice rozhodnutí, pokud se jedná o způsob výpočtu a zápočet odpracovaných let, považoval za správné, neústavní však podle něj je výše jemu přiznaného důchodu. Podle žalobce jsou na základě Napadeného ustanovení poškozeni pojištěnci s vyššími příjmy, tedy ty osoby, jejichž příjem přesahuje základní stanovenou částku osobního vyměřovacího základu. Vyměřený důchod žalobce v souladu s Napadeným ustanovením činí pouze 19 % z jeho předchozího příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. Žalobce argumentoval mimo jiné tím, že podle zpráv Ministerstva práce a sociálních věcí činila v roce 2004 průměrná výše důchodu 44 % z předchozího příjmu, a proto vypočtená výše důchodu žalobce zakládá naprostou nerovnost jeho osoby k ostatním poživatelům důchodu.

Krajský soud se s žalobcem ztotožnil a podal Ústavnímu soud návrh, kterým se domáhal zrušení Napadeného ustanovení pro rozpor s čl. 30 odst. 1 Listiny, podle kterého mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti v práci, jakož i při ztrátě živitele. Krajský soud v návrhu tvrdil, že redukce příjmu pro výpočet procentní výměry důchodu dle Napadeného ustanovení žalobce-pojištěnce znevýhodňuje a zakládá jeho nerovné postavení.

Ústavní soud zkoumal, zda poměr mezi výší příjmu, pojistného na důchodové pojištění a výší důchodu za stávající právní úpravy naplňuje ustavní požadavek „přiměřenosti“ hmotného zabezpečení a nezakládá namítanou nerovnost účastníků důchodového pojištění. Napadené ustanovení posuzoval v širším kontextu konstrukce důchodového systému.

Přiměřenost hmotného zabezpečení je podle názoru Ústavního soudu potřeba vyložit i s ohledem na výši pojistného uhrazeného pojištěncem jako plátcem spoluvytvářejícím finanční zdroje, ze kterých jsou důchody poskytovány. Ústavní soud dále konstatoval, že principy solidarity nemohou v důchodovém systému absolutně převážit a potlačit tak princip zásluhovosti. Takovým případem byl právě žalobce, kterému byl vyměřen plný invalidní důchod ve výši pouhých 19 % z jeho předchozího příjmu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že formulace Napadeného ustanovení vytváří výrazné nerovnosti mezi výší příspěvku do pojistného systému, výší příjmů a výší přiznané důchodové dávky u části pojištěnců, čímž porušuje ustanovení čl. 1 a čl. 3 Listiny. Podle Ústavního soudu musí zákonodárce při úpravě ctít podstatu a smysl základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení, a zejména respektovat všeobecně platné principy rovnosti před zákonem a rovnosti v základních právech. Ústavní soud dále uvedl, že celá konstrukce důchodového systému je nepřehledná a že je pro pojištěnce de facto zcela nesrozumitelná. V důsledku toho si většina pojištěnců není schopna ověřit, jestli výše vypočtené důchodové dávky je správná.

Ústavní soud návrhu Krajského soudu v Ostravě vyhověl a Nálezem Napadené ustanovení zrušil. S ohledem na složitost celé problematiky a na připravovanou reformu důchodového systému odložil Ústavní soud vykonatelnost Nálezu do 30. 9. 2011. Poskytl tak vládě a zákonodárci čas k přípravě nové právní úpravy, která bude reflektovat nejen ekonomické a sociální aspekty, ale i ústavní principy. Napadené ustanovení tak zůstává do té doby i nadále aplikovatelné a důchody se budou do konce září 2011 stále vypočítávat podle současné úpravy včetně aplikace zmiňovaných redukčních hranic.

Je nutné si uvědomit, že Nález nemá vliv pouze na výpočet starobního důchodu. Podle Napadeného ustanovení se totiž vypočítávají i invalidní, vdovský/vdovecký a sirotčí důchod. Finanční důsledky zrušení Napadeného ustanovení je těžké odhadnout - pro představu vyplatilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na dávkách důchodového pojištění za rok 2009 cca 331,6 miliardy Kč.

Odlišné stanovisko k Nálezu, a to k výroku i odůvodnění, uplatnili dva soudci Ústavního soudu, podle kterých Ústavní soud vstoupil na půdu sociálních práv, která patří zákonodárci, a překročil tak princip zdrženlivosti v ústavním soudnictví. Zároveň varovali před ekonomickými dopady Nálezu, které podle nich nevyhnutelně povedou ke zvýšení pojistného.

Celý text Nálezu Ústavního soudu zde: http://www.concourt.cz/clanek/GetFile?id=3233

JUDr. Nataša Randlová, advokátka

Mgr. Daša Aradská, advokátní koncipientka

Randl Partners

City Tower

Hvězdova 1716/2b

140 78 Praha 4

Česká republika

tel: +420 222 755 311

fax: +420 239 017 574

www.randls.com