K soudnímu přezkumu blokové pokuty

Nejvyšší správní soud se dne 29.12.2004 v rozsudku č. j. 6 As 49/2003 – 46 vyjádřil k otázce přezkumu rozhodnutí v blokovém řízení ve správním soudnictví, podle něhož pokud soudní řád správní označuje za nepřípustnou žalobu proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky [§ 68 písm. a) s. ř. s.], tím spíše (a minori ad maius) musí být nepřípustná žaloba proti rozhodnutí (zde: rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích), které bylo vydáno v důsledku souhlasu účastníka řízení, a tedy jeho vědomého rozhodnutí, že přestupek nebude projednáván v řízení, jehož předmětem by bylo skutkové i právní posouzení jeho jednání.

Nejvyšší správní soud zastává tento názor i v rozsudku ze dne 22.01.2010 čj. 5 As 65/2009-39, ve kterém dále doplňuje: „Vychází-li tedy Nejvyšší správní soud z toho, že smyslem přezkumu správních rozhodnutí ve správním soudnictví je poskytnutí soudní ochrany tam, kde osoby, jež tvrdí, že byly na svých právech dotčeny, se svých práv nedomohly před správním orgánem, ač se o to pokusily, pak za situace, kdy sám účastník řízení souhlasil s uložením pokuty v blokovém řízení, se nyní nemůže soudní ochrany oprávněně dožadovat.“