Zásada neformálnosti licenčních smluv a její dopady na proces kontraktace při šíření a distribuci software


Klíčová slova článku kontraktace, licenční smlouva, neformálnost, právní úkon Datum vytvoření článku 13.2.2011 Kdy naposledy čteno 26.9.2017 14:48
Mgr. Petr Šabatka Mgr. Petr Šabatka

Haškovcová & Co.
Václavské nám. 33
11000 Praha
http://haskovcova.com

Software je bezesporu jedním z nejvýznamnějších celospolečenských a obchodních fenoménů. Obchodovatelnost softwarových produktů dosahuje v globálním měřítku nebývalých rozměrů a panuje obecná shoda na tom, že si softwarové produkty budou do budoucna z koláče globálního trhu ukusovat stále větší a větší část.

Značné důležitosti software požívá i v nekomerční sféře, kde je pojítkem vzniku a existence nových typů sociálních komunit. S neustále vzrůstajícím významem software roste i důležitost odpovídající právní regulace, která musí (resp. měla by) pružně reagovat na různé dynamicky se rozvíjející instituty spojené s jeho užíváním a existencí obecně. Jednou z oblastí, která si živelnou činností vynutila specifický přístup, je proces kontraktace licenčních smluv na užívání software. V rámci softwarové komunity se vyvinuli do té doby pro oblast poskytování licencí neobvyklé kontraktační techniky, které svou povahou reagovaly na potřeby vzniklé při šíření, ať již na komerční nebo nekomerční bázi, proprietárního software a dalších forem software jako open source software[i], shareware[ii] a freeware.[iii]

V českých podmínkách situaci komplikovala právní úprava autorského zákona účinná do 30.11.2000 (zákon č. 35/1965 Sb.), která k problematice uzavírání licenčních smluv přistupovala nadmíru formalisticky. Současný autorský zákon č. 121/2000 Sb. (dále jen „autorský zákon“) tento trend opustil a s ohledem na jeho soukromoprávní povahu v oblasti poskytování licencí správně vychází ze zásady bezformálnosti právních úkonů. Tato zásada byla dále rozvedena jeho novelou představovanou zákonem č. 216/2006 Sb., která s účinností od 21.05.2006 uvedla nová ustanovení § 46 odst. 5 a 6 a výslovně tak otevřela cestu pro nové (v té době již hojně používané) kontraktační techniky založené na bázi neadresnosti.iv]

Cílem tohoto příspěvku je rozbor příslušných ustanovení autorského zákona a jejich aplikace na každodenní praxi uzavírání licenčních smluv mezi poskytovateli a nabyvateli licencí k software. Pro pořádek dlužno dodat, že tento příspěvek se týká především prodeje a šíření hotového software a nikoliv problematiky dodání software na objednávku, kde s ohledem na individuální charakter plnění převládají zavedené kontraktační techniky.

Licenční smlouva a její forma

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte