Licenční smlouva k ochranným známkám


Klíčová slova článku licenční smlouva, ochranná známka, sublicence, výhradní licence Datum vytvoření článku 18.9.2015 Kdy naposledy čteno 26.9.2017 14:37
JUDr. Kateřina Repáková, LL.M.

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ("občanský zákoník"), vycházejíc z původní úpravy obsažené v zákoně č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících a o změně některých zákonů, centralizuje úpravu licenční smlouvy a zachovává její dispozitivní úpravu, což dává možnost širokému využití smluvní volnosti při jejím koncipování. Cílem právní úpravy, která vychází z časové omezenosti ochrany ochranných známek, je dosažení efektivního využívání ochranných známek, a to i více subjektům nezávislým na sobě.[1] Smluvní licence k ochranné známce je obligačním prostředkem realizace výlučného práva majitele ochranné známky, jakožto poskytovatele licence, poskytnout souhlas k užívání ochranné známky v rozsahu stanoveném licenční smlouvou, s účinky vůči třetím osobám ke dni registrace v registru ochranných známek vedeným Úřadem průmyslového vlastnictví (české ochranné známky), Mezinárodní obchodní organizaci (mezinárodní ochranné známky) nebo Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (unijní ochranné známky). Ochranné známky plní funkci odlišení kvality výrobků nebo služeb na základě jejích původů od výrobků a služeb jiných vlastníků. Definiční vymezení ochranné známky obsahuje zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách („zákon o ochranných známkách“). Do databáze ochranných známek lze zapsat ochrannou známku slovní (včetně sloganů), obrazovou a kombinovanou. V praxi se lze setkat také se zvukovými, pohyblivými, kolektivními a blokačními ochrannými známkami.[2] V praxi se vyskytují rovněž licenční smlouvy v jejích smíšené formě s prvky jiných smluvních typů. Uvést lze například franchisingovú smlouvu obsahující vedle oprávnění a povinnosti franchisanta využívat v rámci své podnikatelské činnosti ochranné známky a jiná práva průmyslového vlastnictví franchisora i ustanovení týkající se obchodního zastoupení, výhradního prodeje a poskytování služeb, převodu know-how, předkupního práva franchisora k závodu franchisanta, závazku loajality, pečování o image a zachování goodwillu atd.

Výhradnost a výlučnost licence, sublicence

Občanský zákoník předpokládá formu nevýhradní a nevýluční licence. Poskytovateli licence je zachován výkon práv k ochranné známce a možnost udělení licence dalším osobám, pokud není stranami sjednáno jinak. Majitel ochranné známky v takovém případě musí ovšem zvážit riziko zdruhovění ochranné známky. V případě sjednání výhradní licence není poskytovatel licence oprávněn udělit licenci třetí osobě. Pokud navzdory tomu bude udělena, licence nevznikne. V rámci výluční licence dochází k omezení dispozičních práv majitele ochranné známky jejích vzdáním se v rozsahu stanoveném licenční smlouvou ve prospěch nabyvatele, čímž se stává ochranná známka pro něho výlučnou. Občanský zákoník dále při absenci smluvní úpravy stanoví, že nabyvatel licence není oprávněn přenechat výkon práv k ochranné známce třetím osobám na základě sublicence.

Předmět a podstatné náležitosti licenční smlouvy k ochranným známkám

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte