Regulace reklamy ve farmaceutickém průmyslu

V současnosti je reklama, kterou je možné chápat jako masovou a neosobní komunikaci s cílem informovat spotřebitele a ovlivnit jejich chování, jednou z nejvýznamnějších forem placené propagace (vedle např. mediální podpory utkání různého druhu). Reklama je definována v § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy jako „oznámení, předvedení, či jiná prezentace šířená zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména spotřeba a podpora zboží“.

Předmětem tohoto příspěvku je základní přehled regulace reklamy pro oblast farmaceutického průmyslu.

Základním předpisem vztahujícím se k regulaci reklamy je zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, který obsahuje celou řadu kogentních ustanovení, od nichž se nelze při zadávání, zpracování a šíření reklamy odchýlit. Z pohledu ochrany spotřebitelů léčivých přípravků se na problematiku propagace léčiv použije také zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Při propagační a marketingové činnosti, jejímž předmětem jsou humánní léčivé přípravky, musí být také dodržovány stavovské předpisy, kterými jsou zejména etické kodexy České lékárnické komory a České lékařské komory.

Na komunitární úrovni se regulaci reklamy léčivých přípravků věnuje směrnice č. 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (a která dosavadní směrnici č. 2001/83/ES celou nahradila). Klamavou a srovnávací reklamou v medicínském sektoru se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6.10.1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě.

Reklama humánních léčivých přípravků