Přechod práv a povinností – judikatura Nejvyššího soudu se pomalu ustaluje


Klíčová slova článku judikatura, pracovní poměr, přechod práv a povinností, zaměstnavatel Datum vytvoření článku 8.12.2010 Kdy naposledy čteno 25.9.2017 06:27
Mgr. Barbora Suchá Mgr. Barbora Suchá

Randl Partners advokátní kancelář
CITY TOWER - Hvězdova 1716/2b
140 78 Praha
http://randls.com

Ve svém rozsudku ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 21Cdo 4030/2009 se Nejvyšší soud zabýval otázkou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů a nárokem zaměstnance na odstupné v této souvislosti.

Shrnutí známých skutečností

Zaměstnankyně pracovala u zaměstnavatele (dále jen „Zaměstnavatel A“) na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 4. 2005 jako dělnice lampovny (dále jen „Zaměstnankyně“). Představenstvo Zaměstnavatele A rozhodlo o zrušení lampoven s účinností od 1. 9. 2007 s tím, že jejich činnost bude nadále zajišťována dodavatelsky jinou společností na základě obchodních smluv o poskytování služeb (dále jen „Zaměstnavatel B“).

Zaměstnankyně se se Zaměstnavatelem A dohodla na rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu k 31. 8. 2007. Se Zaměstnavatelem B pak uzavřela pracovní smlouvu s nástupem do práce od 1. 9. 2007. Následně se u soudu domáhala od Zaměstnavatele A odstupného, protože podle jejího názoru byly důvodem uzavření dohody o rozvázání organizační změny. Zaměstnavatel A odmítal Zaměstnankyni odstupné vyplatit s tím, že došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na Zaměstnavatele B.

Soud 1. stupně / Odvolací soud

Okresní soud v Karviné (dále jen „Okresní soud“) došel k závěru, že zrušení lampoven Zaměstnavatelem A představovalo organizační změnu podle § 52 písm. a) zákoníku práce a Zaměstnankyně tudíž měla podle § 67 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně 3 průměrných měsíčních výdělků. V rozsudku sice konstatoval, že došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 odst. 2 zákoníku práce na Zaměstnavatele B, na přiznání odstupného to ale podle jeho názoru nemělo žádný vliv. Svou argumentaci Okresní soud založil na tom, že v okamžiku převodu, tedy dne 1. 9. 2007, již Zaměstnankyně nebyla u Zaměstnavatele A v pracovním poměru.Okresní soud proto žalobě Zaměstnankyně vyhověl.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací (dále jen „Odvolací soud“) souhlasil se závěry Okresního soudu o tom, že došlo k přechodu práv a povinností a že pracovní poměr mezi účastníky zanikl na základě dohody. Odmítl však závěr Okresního soudu v tom, že skutečným důvodem uzavření dohody bylo zrušení části Zaměstnavatele A podle § 52 písm. a) zákoníku práce. Podle Odvolacího soudu popsané zrušení lampoven nenaplnilo ani podmínky pro jiné organizační změny podle § 52 písm. b) nebo c) zákoníku práce. Rozsudek Okresního soudu proto Odvolací soud změnil tak, že žalobu zamítl a nárok na odstupné Zaměstnankyni nepřiznal. Zaměstnankyně proti rozhodnutí podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Nejvyšší soud ČR

Nejvyšší soud ČR (dále jen „Nejvyšší soud“) se ve svém rozhodnutí o dovolání vyjádřil jednak k otázce, kdy dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, a dále k nároku zaměstnance na odstupné v souvislosti s přechodem. Odůvodnění Odvolacího soudu sice Nejvyšší soud nepovažoval za příliš přiléhavé, samotné jeho závěry však byly správné, a proto dovolání Zaměstnankyně zamítl.

Důvody přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte