Co je smluvní pokuta a jak ji užívat


Klíčová slova článku moderační právo, použití smluvní pokuty, přiměřenost, Smluvní pokuta, zajištění závazku Datum vytvoření článku 8.10.2009 Kdy naposledy čteno 25.9.2017 06:15
Mgr. Ľuboš Fojtík Mgr. Ľuboš Fojtík
Mgr. Michal Čáp

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

Smluvní pokuta je zcela stěžejním zajišťovacím instrumentem civilního práva. Obecným znakem ustanovení o smluvní pokutě je zpravidla jejich dispozitivnost[1].Stručně lze uvést, že základní stavební kámen právní úpravy smluvní pokuty je v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění[2] (dále jen „ObčZ“) a v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění[3] (dále jen "ObchZ") pak nalezneme její modifikace pro případ užití v obchodně závazkových vztazích (dále jen „OZV“).

Je plně na úvaze smluvních stran, zda vůbec si budou chtít smluvní pokutu pro zajištění svých závazků sjednat.

Základní úlohy smluvní pokuty je možno vymezit následovně: (i) zajišťovací (preventivní); (ii) uhrazovací (reparační); a (iii) trestní (sankční).[4]

Základní, avšak nikoliv jedinou, funkcí ujednání o smluvní pokutě je funkce preventivní, v tomto ohledu sjednaná smluvní pokuta působí jako hrozba pro případné nesplnění závazku a tímto způsobem přispívá k tomu, aby smluvní strany řádně a včas plnily své povinnosti.

Jestliže dojde k porušení smluvní povinnosti, je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na to, zda vznikla nějaká škoda.[5]Ačkoli se může takováto konstrukce zdát jako příliš tvrdá, poskytuje na druhou stranu i značnou výhodu. Věřiteli totiž odpadá důkazní povinnost, jakou by měl u náhrady škody. Je-li sjednána smluvní pokuta, stačí prokázat "pouze" porušení povinnosti. Při nesplnění povinnosti tato povinnost trvá i po uhrazení smluvní pokuty, nedohodnou-li se strany jinak.[6]

Smluvní pokuta je v literatuře[7] často pojmenována jako paušalizovaná náhrada škody, a to z toho důvodu, že věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody až do výše, která je pokryta sjednanou smluvní pokutou. Je třeba zdůraznit, že k souběhu nároku na smluvní pokutu a na náhradu škody může dojít pouze tehdy, když si smluvní strany tuto eventualitu sjednají. Tedy v případě, kdy smlouva neobsahuje ustanovení typu „Ustanoveními o smluvní pokutě není dotčen nárok oprávněného požadovat náhradu škody v plném rozsahu.“, nebude možné požadovat při porušení povinnosti vedle smluvní pokuty také náhradu škody, a to až do výše této sjednané smluvní pokuty.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte