Licence na operace s cizí měnou


Klíčová slova článku devizová licence, licence, operace s cizí měnou, směnárna Datum vytvoření článku 10.4.2011 Kdy naposledy čteno 20.3.2019 11:56
JUDr. Kateřina Polerecká JUDr. Kateřina Polerecká

HKDW Legal s.r.o.
Na Příkopě 583/15
11000 Praha
http://www.hkdw.cz

Konec přechodného období pro poskytování peněžních služeb a bezhotovostních obchodů s cizí měnou na základě devizové licence udělené nebankovním subjektům v režimu devizového zákona před 24.12.2007 se blíží.

Novelizace

Od 1.11.2009 je součástí českého právního řádu nový zákon o platebním styku, tj. zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen „Zákon“). Prostřednictvím něho byla do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (dále jen „Směrnice“). Nově (na rozdíl od původního zákona o platebním styku, tj. zákona č. 124/2004 Sb.) byla do věcné působnosti Zákona zařazena též právní úprava peněžních služeb a bezhotovostních obchodů s cizí měnou poskytovaných nebankovními subjekty, která byla do té doby (tj. do 31.10.2009) obsažena v zákoněč. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění platném do 31.10.2009 (dále jen „Devizový zákon“). Obecně lze Zákon charakterizovat jako právní předpis v mnoha směrech a ohledech revoluční. Zákon totiž do českého právního řádu zavedl celou řadu nových kategorií[1] a procesů[2], stanoví nová pravidla soukromoprávních vztahů při poskytování platebních služeb apod. Kromě jiného Zákon zavedl novou kategorii nebankovních poskytovatelů platebních služeb - platební instituci, kterou podrobuje určitým regulatorním a dohledovým požadavkům; osoby, které nesplní požadavky kladené na platební instituce, budou moci poskytovat platební služby v omezeném rozsahu v režimu výjimky podle § 36 Zákona jako tzv. poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu.

Zařazení peněžních služeb a bezhotovostních obchodů s cizí měnou poskytovaných nebankovními subjekty do věcné působnosti Zákona a zavedení nové kategorie nebankovních subjektů oprávněných poskytovat platební služby[3] vyvolalo potřebu stanovit v Zákoně určité přechodné období, po kterédržitelé devizových licencí k poskytování peněžních služeb, resp. bezhotovostních obchodů s cizí měnou udělených v režimu devizového zákona mohli své služby poskytovat na základě stávajícího oprávnění, tj. na základě devizové licence udělené Českou národní bankou v režimu Devizového zákona.

Klíčová data

Motivem, resp. impulsem pro sepis předkládaného článku je skutečnost, že v blízké době, konkrétně 30.4.2011, ve smyslu ust. § 143 odst. 1 Zákona uplyne/skončí přechodné období pro poskytování peněžních služeb[4] a bezhotovostních obchodů s cizí měnou[5] na základě devizových licencí udělených Českou národní bankou na základě Devizového zákona v době před 24.12.2007. Po uplynutí uvedeného přechodného období, tj. po 30.4.2011, budou moci držitelé devizových licencí udělených před 24.12.2007 své služby poskytovat jen v případě, že se v mezidobí, tj. v době od 1.11.2009 do 30.4.2011, buď stali/stanou držitelem povolení k činnosti platební instituce nebo byli/budou zapsáni do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Na tomto místě je vhodné současně zmínit, že platnost devizových licencí udělených v době po 24.12.2007v souladu s ust. § 143 odst. 2 Zákona zanikla uplynutím 60 dnů ode dne účinnosti Zákona, pokud současně v uvedené 60-ti denní lhůtě držitel devizové licence nepodal buď žádost o vydání povolení k činnosti platební instituce (viz dále v textu) nebo žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (viz dále v textu).

V návaznosti na shora uvedenou významnou změnu režimu poskytování peněžních služeb a bezhotovostních obchodů s cizí měnou je dále referována zejména problematika tzv. přelicencování ve smyslu ust. § 143 odst. 1 Zákona, tj. proces, v rámci kterého držitel devizové licence k poskytování peněžních služeb, resp. bezhotovostních obchodů s cizí měnou udělené před 24.12.2007 Českou národní bankou v režimu Devizového zákona ve lhůtě stanovené citovaným ustanovením získá oprávnění k poskytování platebních služeb v režimu Zákona, a to buď jako tzv.platební instituce nebo tzv. poskytovatel platebních služeb malého rozsahu.

Nová definice oprávněných subjektů

Do 31.10.2009 včetně mohly nebankovní subjekty poskytovat peněžní služby, resp. bezhotovostní obchody s cizí měnou na základě devizové licence udělené v souladu s ust. § 3a[6] Devizového zákona Českou národní bankou. Jak uvedeno shora, dne 1.11.2009 nabyl účinnosti Zákon, který mj. komplexně upravil oblastplatebních služeb poskytovaných nebankovními subjekty. Definice platební služby obsažená v § 3 odst. 1 Zákona je poměrně široká, zahrnuje celkem 7 druhů služeb, mj. též peněžní služby a bezhotovostní obchody s cizí měnou[7], které byly do 31.10.2009 upraveny v Devizovém zákoně. Lze tedy konstatovat, že peněžní služby a bezhotovostní obchody s cizí měnou, které byly do 31.10.2009 upraveny v Devizovém zákoně, jsou s účinností od 1.11.2009 považovány za tzv.platební služby a jako takové tedy podléhají režimu Zákona.

S účinností od 1.11.2009 tedy mohou platební služby poskytovat pouze subjekty uvedené v § 5[8] Zákona. Zákonodárce, vycházejíc přitom ze Směrnice, stanovil v Zákoně přechodné období, po které mohou subjekty, které byly k 31.10.2009 držiteli devizové licence k poskytování peněžních služeb či bezhotovostních obchodů s cizí měnou, své služby poskytovat na základě stávajícího oprávnění, tj. na základě devizové licence. Držitelé devizových licencí tak mohli a mohou své služby poskytovat i po 1.11.2009, ovšem jen po určitou dobu a za splnění určitých podmínek (viz dále). V každém případě i takové subjekty musely / musí dříve či později absolvovat proces tzv. přelicencování vedoucí k získání statusu tzv. platební instituce[9] ve smyslu § 5 písm. g) Zákona nebo tzv. poskytovatele platebních služeb malého rozsahu[10]ve smyslu § 5 písm. i) Zákona. Přitom platí, že podmínky získání statusu platební instituce jsou ve srovnání s podmínkami a předpoklady získání statusu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nepoměrně složitější a náročnější, jak z hlediska časového, tak z hlediska obsahového. Povolení k činnosti platební instituce vydává Česká národní banka, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne zahájení řízení s tím, že bylo-li řízení o žádosti přerušeno současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti, začne tato (rozuměj 3 měsíční) lhůta znovu běžet ode dne, kdy přerušení řízení skončilo. Procento žádostí o povolení k činnosti platební instituce, které jsou perfektní již při podání žádosti, je nízké, v praxi je tak třeba počítat s tím, že řízení o žádosti o povolení k činnosti platební instituce může trvat řadu dlouhých měsíců (zvláště pak u těch subjektů, jejichž vlastnická struktura je složitější, a dále u těch subjektů, jejichž vlastnickou strukturu tvoří entity zřízené dle cizího práva). I o žádostech o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu rozhoduje Česká národní banka; ta v souladu s § 38 odst. 1 Zákona v případě, že z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru, zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla s tím, že v téže lhůtě vydá žadateli osvědčení o zápisu do uvedeného registru. Pokud žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podmínky pro zápis žadatele do registru podmínky Zákona nesplňuje, pak Česká národní banka v souladu s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zahájí z moci úřední správní řízení, v jehož závěru rozhodne buď o zápisu žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo o zamítnutí žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.

Jak uvedeno shora, zákonodárce poskytl těm subjektům, které byly k 31.10.2009 držiteli devizové licence k poskytování peněžních služeb, resp. bezhotovostních obchodů s cizí měnou, možnost poskytovat služby na základě stávajícího oprávnění s tím, že stanoveného přechodného období (viz níže) mohli držitelé devizové licence využít k tzv. přelicencování, tj. k získání oprávnění k poskytování platebních služeb dle Zákona.

Přechodné období

Po 1.11.2009 tak mohly vedle sebe po určitý čas (viz níže) existovat dvě kategorie subjektů poskytujících platební služby:

A. subjekt poskytující platební služby na základě oprávnění získaného v režimu Zákona, tj. subjekt poskytující platební služby jako některý ze subjektů specifikovaných v § 5 Zákona;

B. po přechodnou, Zákonem stanovenou dobu (viz níže) subjekt, který byl k 1.11.2009 držitelem devizové licence k poskytování peněžních služeb, resp. bezhotovostních obchodů s cizí měnou.

V rámci posléze uvedené kategorie jsou dále rozlišovány dvě subkategorie subjektů, a to subjekty, které se staly držiteli devizové licence po 24.12.2007, a subjektů, které získaly devizovou licenci před uvedeným datem. Okamžik získání devizové licence (tj. skutečnost, zda byla devizová licence udělena před či po zmíněném rozhodném datu) je přitom významným z hlediska posouzení, po jakou dobu po nabytí účinnosti Zákona byl / je držitel devizové licence oprávněn poskytovat platební služby na základě stávajícího oprávnění, tj. na základě devizové licence udělené v režimu Devizového zákona.

V souladu s ust. § 143 odst. 2 Zákona byl ten, kdo získal devizovou licenci k poskytování peněžních služeb, resp. bezhotovostních obchodů s cizí měnou po 24.12.2007 a byl k 1.11.2009 oprávněn poskytovat služby, které jsou platebními službami podle Zákona, oprávněn tyto služby poskytovat po dni nabytí účinnosti Zákona na základě svého dosavadního oprávnění (tj. devizové licence), jestliže do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti Zákona podal žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu; devizová licence přitom zanikne dnem vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle Zákona.

Postavení držitelů „staré“ devizové licence – tzv. „přelicencování“

V souladu s ust. § 143 odst. 1 Zákona je ten, kdo byl držitelem devizové licence k poskytování peněžních služeb, resp. bezhotovostních obchodů s cizí měnou k 24.12.2007 (tj. získal devizovou licenci před uvedeným datem), oprávněn poskytovat tyto služby dnem nabytí účinnosti Zákona na základě svého dosavadního oprávnění do 30.4.2011. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že v uvedené lhůtě, tj. do 30.4.2011, je nezbytné žádost o povolení k činnosti platební instituce, resp. žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb nejen podat, ale též příslušné oprávnění k poskytování platebních služeb získat.V praxi může dojít k situaci, že držitelé devizových licencí získaných před 24.12.2007 podali žádost o povolení k činnosti platební instituce takříkajíc na poslední chvíli, tj. podali žádost teprve počátkem tohoto roku (řada z nich tak mohla učinit v mylném domnění, že žádost stačí do konce dubna 2011 podat). Mnohým držitelům uvedených devizových licencí tak nyní reálně hrozí, že po 1.5.2011 své služby nebudou moci poskytovat, resp. že je budou moci poskytovat až poté, co od České národní banky obdrží pravomocné povolení k činnosti platební instituce (a do té doby budou muset svou podnikatelskou činnost v oblasti poskytování platebních služeb ukončit). Získání pravomocného povolení k činnosti platební instituce může trvat řadu měsíců, a to nejen z důvodu, že Česká národní banka má ze Zákona na vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce lhůtu 3 měsíce[11], ale též (a to zejména) z důvodu, že podmínky, které musí žadatel o povolení k činnosti platební instituce splnit, jsou poměrně přísné a rozsah dokumentů, které musí být k žádosti přiloženy, obrovský. Je tedy vhodné raději už při podání žádosti počítat s tím, že řízení o žádosti o povolení k činnosti platební instituce bude trvat déle než 3 měsíce, zejména z důvodu, že žádost nebude při prvním podání perfektní a Česká národní banka bude nucena řízení o žádosti přerušit a současně žadatele (třeba i opakovaně) vyzvat k odstranění nedostatků žádosti.

Nezíská-li subjekt, který je do 30.4.2011 oprávněn své služby poskytovat na základě stávající devizové licence udělené v režimu Devizového zákona, pravomocné povolení k činnosti platební instituce, musí úderem nulté hodiny ranní dne 1.5.2011 ukončit (či přinejmenším přerušit) své podnikání v oblasti platebních služeb. Jak uvedenou situaci řešit, aby k podobnému radikálnímu kroku nebylo nutno přistoupit? Nekomplikovaným řešením je podání žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.

Zákon sice ve svém § 36 odst. 2[12] stanoví pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu omezení v podobě maximálního průměrného měsíčního objemu platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím obchodních zástupců poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, dle názoru autorky by ovšem dodržování uvedeného omezenímohlo být pro podnikatele z hlediska dopadu na jejich podnikání přijatelnější (resp. menším zlem), než-li úplné ukončení podnikatelské činnosti z důvodu zániku stávajícího oprávnění ex lege. Uvedené řešení je řešením akceptovaným i ze strany České národní banky jakožto subjektu příslušného k vydání povolení k činnosti platební instituce, resp. provedení zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.

Držitelům devizových licencí, na které se až do 30.4.2011 vztahuje výjimka specifikovaná v ust. § 143 odst. 1 Zákona, a kteří ve smyslu citovaného ustanovení požádali o vydání povolení k činnosti platební instituce, o které (ať už z jakéhokoliv důvodu) nebude pravomocně rozhodnuto do 30.4.2011, lze proto doporučit, aby co nejdříve podali úplnou (perfektní) žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, vč. příslušných příloh. Budou-li k žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu přiloženy všechny příslušné dokumenty, bude zápis do registru proveden, aniž by současně bylo zahajováno správní řízení; zápis by měl být v takovém případě proveden ve lhůtě 1 měsíce[13] ode dne podání žádosti. Držitel devizové licence tak bude moci do doby, než povolení k činnosti platební instituce nabude právní moci (což může trvat, jak uvedeno shora, i řadu měsíců), poskytovat své služby jako tzv. poskytovatel platebních služeb malého rozsahu.

JUDr. Kateřina Polerecká, advokátka

HKDW legal

HKDW Legal s.r.o.

Na Příkopě 15
CZ 110 00 Praha 1
Tel.: +420 272 143 399


[1] Např. platební instituce (§ 7 a násl. Zákona), poskytovatel platebních služeb malého rozsahu (§ 36 a násl. Zákona), platební služba (§ 3 Zákona) apod.

[2] Např. řízení o povolení k činnosti platební instituce (§ 9 a násl. Zákona), zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (§ 37 Zákona)

[3] Zákon již terminologicky nerozlišuje „peněžní služby“, „bezhotovostní obchody s cizí měnou“ – tyto služby jsou v Zákoně souhrnně označovány jako platební služby

[4] § 1 písm. l) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění platném a účinném do 31.10.2009: Poskytováním peněžních služeb se rozumí zprostředkování úhrad z tuzemska do zahraničí a přejímání úhrad ze zahraničí do tuzemska, včetně přeshraničních převodů podle zákona o platebním styku

[5] § 1 písm. n) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění platném a účinném do 31.10.2009: Bezhotovostním obchodem s cizí měnou se rozumí poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej české nebo cizí měny za jinou měnu, při němž klient devizovému místu a devizové místo klientovi platí převodem peněžních prostředků z účtu; bezhotovostním obchodem s cizí měnou se rozumí rovněž zprostředkování nebo jiné obstarání takového nákupu nebo prodeje, včetně přijímání a předávání pokynů k jeho provedení nebo zajištění; bezhotovostním obchodem s cizí měnou není činnost, která odpovídá poskytování investičních služeb podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

[6] § 3a devizového zákona:

(1) Devizovou licenci uděluje Česká národní banka k

a) provádění či zprostředkování bezhotovostních obchodů s cizí měnou [§ 1 písm. n)], nebo

b) poskytování peněžních služeb [§ 1 písm. l)],

jsou-li tyto činnosti podnikáním podle obchodního zákoníku; bez devizové licence nesmí nikdo tyto činnosti nabízet ani provádět.

[7] V ust. § 3 odst. 2 Zákona je výslovně stanoveno, že převodem, a tedy platební službou, jsou i bezhotovostní obchody s cizí měnou, které dosud podléhaly režimu devizové licence podle devizového zákona

[8] § 5 Zákona: Poskytovat platební služby mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,

h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem,

j) Česká národní banka.

[9] § 7 Zákona: Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

[10] § 36 odst. 2 Zákona: Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

[11] § 10 odst. 1 Zákona: Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Bylo-li řízení přerušeno současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti, začne tato lhůta znovu běžet ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

[12] § 36 odst. 2 Zákona: Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

[13] § 38 odst. 1 Zákona: Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.