Volný software a autorské právo


Klíčová slova článku autorské právo, freeware, licence, volný software, šíření freeware Datum vytvoření článku 27.9.2011 Kdy naposledy čteno 21.5.2019 00:51
Mgr. Martin Sýkora

Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., advokátní kancelář
Sokola Tůmy 16
70900 Ostrava
http://www.lawyer.cz

Software v základní podobě je svou povahou samozřejmě dílem, ke kterému se váží veškerá autorská práva. V prostředí výpočetní techniky se však vyvinuly postupně unikátní software, ke kterému se autor svých práv, z různých důvodů, částečně dopředu vzdává.

Souhrnným názvem lze tento typ software nazvat volným software, neboť do určité míry skutečně umožňují koncovému uživateli jejich volné a částečně neomezené užití.

Jaké známe druhy volného softwaru, se kterým lze více či méně volně nakládat, distribuovat a upravovat, jsou popsány v tomto článku, vyjma tzv. open source, kterému se budu věnovat v následném článku samostatně.

Počátky vývoje počítačů a software jsou charakteristické existencí relativně úzké skupiny lidí, která se tímto počínajícím fenoménem zabývala. Tento fakt byl způsoben zejména obtížností prvních programovacích jazyků, popřípadě konstrukce počítače samotného. Hlavní vidinou zisku, dá-li se to tak vůbec v počátcích nazvat, byl brán samotný kompletní počítač. Software se považoval za něco, co tvořilo jeho samozřejmou součást. Bylo tak zcela běžné, že jak tvůrci, tak uživatelé měli přístup ke všem zdrojovým kódům příslušných softwarů. Díky tomu si mohli software sami upravovat a vzájemně si sdělovat své postřehy a nápady což vedlo k jeho rapidnímu vylepšení. Ruku v ruce se zájmem o software rostl jeho komerční potenciál a paradoxně započalo logicky docházet k jeho uzavírání v podobě utajení. Zdrojové kódy se staly součástí obchodního tajemství. Vedle tzv. volného softwaru se tak objevil software komerční.

1. Shareware

Jde o volně šiřitelné programy. Autoři volí tento způsob distribuce, jelikož je nízkonákladový a produkt je navíc rychleji šířen mezi uživatele. Obvyklé je, že uživatel má možnost po určitou dobu produkt bezplatně využívat s určitým omezením. Tyto omezení mohou být časová (trial - dočasné verze), funkční (nepříliš lichotivě nazvývány crippleware), či jinak produkt limitující (adware - advertising-supported software – tedy software obsahující reklamu). Po uplynutí nejčastěji doby, pro kterou lze produkt bezplatně užívat je uživatel vyzván k uhrazení poplatku za jeho další užívání, příp. k registraci produktu. Neregistrovaný program je často možno i nadále s omezenými funkcemi využívat. Nicméně tímto dalším užíváním dochází k porušování licenčních podmínek ve smyslu neoprávněného užívání autorského díla, se kterými je uživatel seznámen při instalaci produktu. Licenční podmínky navíc nedovolují program upravovat či omezují použití zdarma jen pro nekomerční či osobní potřebu.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte