Kombinovaná (multimodální) přeprava v režimu úmluvy CMR


Klíčová slova článku kombinovaná přeprava, konosament, multimodální přeprava, náhrada škody, odpovědnost, přepravce, úmluva CMR Datum vytvoření článku 4.1.2010 Kdy naposledy čteno 23.11.2017 12:16
Mgr. Ľuboš Fojtík Mgr. Ľuboš Fojtík

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

Užívání kombinované (multimodální) přepravy má dlouhodobě vzestupnou tendenci[1] a je proto zvláštností, že doposud neexistuje jednotně akceptovaná a použitelná mezinárodní úprava její regulace. Na půdě OSN byla v roce 1980 přijata Úmluva o mezinárodní multimodální přepravě zboží, který ovšem v konečném důsledku nedosáhl výraznější úspěch.

Co lze vlastně rozumět smlouvou o multimodální přepravě zboží? Jde o kontrakt, ve kterém se dopravce zavazuje odesilateli v jedné smlouvě uskutečnit přepravu, která bude částečně vykonaná po moři, vnitřních říčných cestách, silnici, železnici, ve vzduchu, potrubím nebo prostředky jakéhokoli jiného typu přepravy.[2] Takto přepravované zboží je zpravidla umístěno ve speciálních mezinárodně standardizovaných vratných obalech (kontejnery).

Jako přepravní doklad je možno doporučit užít multimodální průběžný konosament, jehož vzor byl vypracovaný sdružením FIATA.Multimodální přeprava v režimu Úmluvy CMR

S ohledem na to, že cílem užití tohoto způsobu přepravy je optimalizace možnosti přepravy zboží „dům - dům“, je zpravidla základní součástí multimodální přepravy silniční část a jelikož Úmluva CMR obsahuje ustanovení týkající se této problematiky, považujeme za vhodné na tuto úpravu v tomto příspěvku poukázat.

Článek 2 Úmluvy CMR pojednává o jeho možné aplikaci na případy multimodální (kombinované) přepravy, přičemž stanoví, že Úmluva CMR se vztahuje také na tento typ přepravy pod podmínkou, že přepravovaná zásilka nebyla přeložená z původního vozidla. Táto přísná podmínka je oslabená ve prospěch dopravce v případě operační výhodnosti nutné ke změně místa uskladnění případně výměny vozidla za podmínek uvedených v čl. 14 Úmluvy CMR.

Z pohledu Úmluvy CMR můžeme zkoumat tři alternativy: [3], [4]

A.Přeprava po silnici probíhá výlučně výhradně v zemi A a následuje „nesilniční“ část přepravy např. lodí do země B bez původního silničního vozidla. Na takovýto vztah není možné Úmluvu CMR použít ani jako na celek, ani na žádnou z jeho částí, protože celá silniční část přepravy probíhala na území jednoho státu a jde v tomto směru o vnitrostátní vztah. Přeprava na lodi sice obsahuje příslušný mezinárodní rozměr, avšak s ohledem na to, že byla vykonaná překládka zboží, není možné Úmluvu CMR aplikovat.

B.Silniční část přepravy je vykonaná na území států A a B. Ke změně druhu přepravy dochází až na území státu B, případně C, přičemž stále dochází k přeložení zboží z původního vozidla. V tomto případě je možné Úmluvu CMR aplikovat na silniční část přepravy, protože místo odeslání a místo předpokládaného dodání se nachází v různých státech, ovšem aplikace Úmluvy na část vykonávanou jiným způsobem přepravy je vyloučená.

C.Nejjednoznačnější je alternativa přepravy, která přesně naplňuje podmínky Úmluvy CMR. Zásilka se i po změně typu přepravy stále nachází na stejném vozidle. V tomto případě se Úmluvou CMR řídí celá přeprava.

Ve všech uvedených případech je podstatný původní smluvní záměr stran. Jestliže dopravce bez souhlasu odesilatele změní silniční typ přepravy za jiný, smlouva nadále zůstává v režimu Úmluvy CMR.

Odpovědnost v multimodální přepravě v režimu Úmluvy CMR

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte