Další novela obchodního zákoníku

Cílem tohoto stručného heslovitého přehledu již schválené novely (nejen) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále i „obch.z.“) je poskytnout základní přehled o právní úpravě, jenž nabude účinnosti zřejmě již k 1.12.2009.

V níže uvedeném novelizovaném textu dotčených paragrafů jsou tučně zdůrazněny nejpodstatnější změny a v případě potřeby jsou tyto dále doplněny barevně odlišeným komentářem.

Novela obchodního zákoníku - sněmovní tisk č. 855 (informace z důvodové zprávy)

Tato novela je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. 7. 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (dále jen “Směrnice”).

Cílem novely je sjednocení české právní úpravy s právní úpravou ostatních členských států EU – jejím přijetím bude umožněno českým subjektům plně využít svá práva v zahraničí a recipročně i zahraničním subjektům působit za stejných podmínek v ČR.

Podstatou ostatních navrhovaných změn obch.z. je úvaha, podle níž v případech, kdy je to racionální, by se měla aplikovat pravidla, jež podle Směrnice musí členské státy uplatňovat ve vztahu k akciovým spol., jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu (dále jen “kótované společnosti”), na všechny akciové společnosti - mimo jiné by se tak mělo zamezit nedůvodnému “rozbíhání” obecného akciového práva a práva kótovaných společností.

Navrhovaná úprava rovněž umožňuje akciovým společnostem svolávat valné hromady a schůze vlastníků pomocí elektronických prostředků, pokud si takový způsob odhlasují (v rámci stanov).

Tisk č. 855 se dále týká i novelizace zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu - upřesňuje některé podmínky výkonu akcionářských práv - zrušit možnost emitenta pozastavit obchodování s jeho cennými papíry.

Do tisku č. 855 byly zapracovány též návrhy legislativně technické povahy zpřesňující úpravy zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, které jednak reagují na interpretační nejasnosti, jednak upravují text zákona v souladu se směrnicí o nabídkách převzetí.

Pro podobu novelizace bylo doporučeno následující řešení:

z hlediska základní transpozice transponovat Směrnici v minimálním rozsahu = tzn. nebyly by upraveny žádné další oblasti, které byly nad rámec Směrnice:

• Směrnice upravuje udělování plných mocí akcionářů k zastupování na valných hromadách,
• plnění informačních povinností emitentů (akciových spol.) vůči akcionářům, a sice tak, že členské státy uloží společnostem poskytnout povinně zveřejňované informace elektronickými komunikačními prostředky - využívání webových stránek společností ke sdělování povinných informací, k veřejným sdělením s předpokladem minimálního omezení (diskriminace) přístupu příjemců těchto informací, a
• distanční účast akcionářů na valné hromadě - Směrnice ponechává na společnostech, zda zvolí elektronický způsob účasti akcionářů nebo korespondenční hlasování.

Z hlediska rozsahu činností regulovaných Směrnicí transponovat též v minimálním rozsahu:

a. přijetí „minima“ s uplatněním výjimek – např. využití výjimky dle čl. 1 odst. 3 Směrnice a příslušná ustanovení nevztáhnout na družstva (důvodem je specifické postavení družstev v českém právním řádu - nejsou ani považována za obchodní společnosti), a

b. zabránění tomu, aby se regulace vztahovala na společnosti, které fungují na jiných vlastnických i podnikatelských principech než akciové společnosti.

Nakonec z hlediska subjektů, na které se Směrnice vztahuje, transponovat Směrnici ve variantě promítnutí změn i v obecné úpravě s širším dopadem – tedy na všechny akciové společnosti.

Dospělo se k variantě nerozlišování mezi kótovanými a nekótovanými společnostmi např. v otázkách přeshraničního hlasování.

Povinné subjekty novely:

zejména akciové společnosti se sídlem v ČR, jejichž účastnické cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaných trzích v Evropské unii (emitenti tzv. kótovaných cenných papírů) a další a.s.

Práva a povinnosti subjektů:

kótovaným společnostem vznikají nové informační povinnosti, ztrácejí možnost volně stanovit rozhodný den a ukládají se jim povinnosti sdělovat povinně zveřejňované informace na svých webových stránkách, a

akciovým spol. by se mělo nově umožnit, aby svým akcionářům nabídly distanční účast na valné hromadě s použitím elektronických prostředků tak, aby akcionáři mohli takto vykonávat všechna svá práva, včetně hlasování, stanovit flexibilnější podmínky pro zastupování na valné hromadě a usnadnit plnění povinnosti odpovídat na dotazy akcionářů na valné hromadě

Nejpodstatnější obsah novely:

Úprava podmínek pro účast na valné hromadě:

institut rozhodného dne, který bylo možné doposud aplikovat pouze v případě, že společnost vydala zaknihované cenné papíry, je v souladu s požadavky Směrnice nově možno aplikovat též ve vztahu k listinným akciím. (institut rozhodného dne Směrnice chápe jako den, který zakládá akcionáři k tomuto dni vlastnící akcie práva účastnit se a hlasovat na valné hromadě).

Upuštění od požadavku na povinné uveřejňování oznámení o konání valné hromady v tisku s tím, že je ponecháno na společnostech, aby samy zvolily vhodný způsob uveřejnění (umožnění uveřejňovat oznámení o konání valné hromady též elektronickými prostředky) x naopak se neupouští od dosavadní povinnosti uveřejnění oznámení v Obchodním věstníku (zachování informací o dění ve společnostech, aby byly centrálně dostupné na jediném místě):

• umožnění společnostem upravit hlasování s využitím elektronických prostředků nebo korespondenční hlasování,
• prodloužení lhůty na svolání mimořádné valné hromady kótovaných společností z 15 na 21 dnů,
• upřesnění podmínek výkonu některých akcionářských práv,
• umožnění společnostem aby odpovědi na dotazy akcionářů poskytovaly písemně,
• upřesnění požadavků na plnou moc pro zastoupení na valné hromadě,
• umožnění zastupování akcionáře při hlasování na valné hromadě členem představenstva.

Zvláštní část:

Asi nejvýznamnější je novelizace § 184 a nové zařazení § 184a obch. z.

§ 184 upravuje nyní otázky účasti na valné hromadě a § 184a proces svolávání valné hromady.

§ 184

1)Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení (dále jen „přítomný akcionář“). – jinými způsoby se akcionář podílí na řízení společnosti pouze ve výjimečných případech, kdy tak stanoví zákon (např. § 22 odst. 2 zák. 125/2008)

2)Stanovy mohou upravit, za jakých podmínek se akcionáři mohou zúčastnit valné hromady s využitím elektronických prostředků, umožňujících například přímý dálkový přenos valné hromady obrazem a zvukem nebo přímou dvousměrnou komunikaci mezi valnou hromadou a akcionářem. Stanovy dále mohou upravit hlasování prostřednictvím odevzdání hlasů před konáním valné hromady nebo v jejím průběhu bez toho, aby akcionář nebo jeho zástupce museli být osobně přítomni v místě konání valné hromady, anebo tak, že odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady (korespondenční hlasování). Podmínky musí být stanoveny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících akcionářů nepřihlíží. Akcionáři, kteří využijí práva podle tohoto odstavce, se považují za přítomné na valné hromadě. – nebudou-li splněny podmínky dané stanovami (věta 1.), nebude takto zúčastněné akcionáře možné považovat za zúčastněné (s důsledkem pro usnášeníschopnost VH) a nebude možno přihlížet k takto odevzdaným hlasům.

3)Stanovy nebo rozhodnutí předcházející konání valné hromady mohou určit den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě. Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více jak 30 dnů. Jsou-li akcie společnosti přijaty k obchodování na regulovaném trhu, je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě vždy sedmý den předcházející konání valné hromady; věta první se nepoužije. Společnost, která vydala zaknihované akcie, je povinna si nejpozději do dne konání valné hromady opatřit z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise k rozhodnému dni. – stanovy tuto problematiku mohou upravit DOBROVOLNĚ -) došlo tedy ke ZRUŠENÍ „POVINNÉHO“ ROZHODNÉHO DNE U NEKÓTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ!!(dříve platilo, že nebyl-li rozhodný den takto určen, byl to sedmý kalendářní den přede dnem konání valné hromady) (x povinný rozhodný den nadále platí pro dividendy); ROZHODNÝ DEN LZE NYNÍ DOBROVOLNĚ APLIKOVAT I NA LISTINNÉ AKCIE!!

4)Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období. Má se za to, že osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií, je oprávněna zastupovat akcionáře při výkonu všech práv spojených s akciemi vedenými na daném účtu, včetně hlasování na valné hromadě. Tato osoba se prokazuje výpisem z evidence investičních nástrojů nebo výpisem z evidence zaknihovaných cenných papírů; toho není třeba, má-li společnost povinnost sama si vyžádat pro účely výkonu práv spojených s akciemi výpis z evidence investičních nástrojů nebo výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů. – jde o písemnou speciální plnou moc, nutná je konkretizace rozsahu zastoupení – zastoupení na jedné VH či na vícero VH určených pouze časovým obdobím!!

5)Zmocněnec je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zmocněnce. Členové orgánů společnosti mohou přijmout zmocnění akcionářem pouze, pokud uveřejní informace podle první věty spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání. – střet zájmů je např: pokud je zmocněnec ovládajícím akcionářem společnosti nebo jiným subjektem ovládaným tímto akcionářem, členem orgánu společnosti nebo orgánu ovládajícího akcionáře nebo orgánu jiného subjektu ovládaného tímto akcionářem, zaměstnancem nebo auditorem společnosti nebo zaměstnancem či auditorem ovládajícího akcionáře nebo jiného subjektu ovládaného tímto akcionářem nebo osobou blízkou ovládajícího akcionáře společnosti či jiné osoby ovládané tímto akcionářem nebo jejich zaměstnance či auditora. Členové orgánů společnosti mohou pak přijmout zmocnění pouze tehdy, pokud akcionář v dostatečném předstihu před valnou hromadou zveřejní skutečnosti, které mají vliv na posouzení toho, zda střet zájmů hrozí.

6)Akcionář nemusí vykonat hlasovací práva spojená se všemi jeho akciemi stejným způsobem; to platí i pro jeho zmocněnce.

§ 184a

1)Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Svolá ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li tento zákon jinak.

2)Představenstvo je povinno uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání způsobem určeným zákonem a stanovami. U společnosti s akciemi na jméno uveřejňuje představenstvo pozvánku tak, že ji odešle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně 30 dní před konáním valné hromady. U společnosti s akciemi na majitele uveřejňuje představenstvo v této lhůtě oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem určeným stanovami. Jestliže vlastník akcií na majitele zřídí ve prospěch společnosti zástavní právo alespoň k jedné akcii společnosti jako jistotu na úhradu nákladů za zaslání oznámení o konání valné hromady a požádá o zasílání oznámení o konání valné hromady na adresu uvedenou v žádosti, je společnost povinna mu na uvedenou adresu na jeho náklad oznámení zasílat. – odpadá povinné uveřejnění v celostátně vydávaném deníku!

3)Pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o konání valné hromady obsahuje alespoň

a)firmu a sídlo společnosti,

b)místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c)označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada,

d)pořad jednání valné hromady,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě.

4)Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost akcionářů účastnit se valné hromady.

5)Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Odvolání valné hromady nebo změna data jejího konání musí být oznámeny způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání, jinak je společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se dostavili podle původní pozvánky nebo původního oznámení, účelně vynaložené náklady. Mimořádnou valnou hromadu svolanou podle § 181 lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu, jen pokud o to požádají tam uvedení akcionáři. Při určení nového data konání valné hromady musí být dodržena lhůta podle odstavce 2 nebo podle § 181odst. 2.

6)Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva musí být akcionáři upozorněni v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání.

Další významné změny:

Směrnice ukládá vztáhnout úpravu rozhodného dne ke všem podobám cenných papírů (změna § 156b - ve větě první se slova „se zaknihovanými cennými papíry“ nahrazují slovy „s cennými papíry“ a ve větě druhé se slovo „zaknihované“ zrušuje).

U listinných akcií na majitele se působnost na všechny podoby cenných papírů vyřešila vyvratitelnou právní domněnkou (§ 156b – má nový odstavec 2 - „Má se za to, že ten, kdo při uplatnění práva podle odstavce 1 předloží společnosti listinné akcie na majitele, byl oprávněn vykonávat toto právo k rozhodnému dni“).

Došlo i k novelizaci rozhodného dne pro uplatnění práva na dividendu – nyní mohou stanovy určit, že to bude též rozhodný den pro účast na valné hromadě (dividendu získají ti, co si o ní rozhodnou) (§ 178 odstavec 10 zní: „Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je den konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy. Stanovy mohou určit, že rozhodný den pro uplatnění práva na dividendu je shodný s rozhodným dnem pro účast na valné hromadě, která rozhodne o výplatě dividendy.“).

Společnost nyní bude moci poskytovat akcionáři vysvětlení písemnou formou předem (§ 180 nový odstavec 5, který zní: „Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud bylo doplňující vysvětlení k bodům programu uveřejněno na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady.“).

Akcionáři budou mít nyní možnost podávat své návrhy k bodům, které mají být zařazeny na pořad jednání valné hromady ještě před tím, než k jejich zařazení skutečně došlo (nejde tedy o protinávrh, ale o prostý návrh) – nutný je dostatečný předstih doručení návrhu, je nutné jej uveřejnit současně s pozvánkou na valnou hromadu (promítnuto zavedením § 180 odst. 7: „Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k bodům, které budou zařazeny na pořad jednání valné hromady, ještě před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání. Představenstvo uveřejní návrh, který bude společnosti doručen nejpozději do 7 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání, spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání. Na návrhy doručené po této lhůtě se obdobně použije odstavec 6. Stanovy společnosti mohou lhůtu podle věty druhé zkrátit.“).

Mění se specifikace limitu pro práva uvedená v § 181 odst. 1 z „přesahuje“ na „dosahuje alespoň“ (Směrnice žádá, že tento limit „nesmí být vyšší než“ – jde tedy o vyhovění Směrnici).

Dochází též ke změně úpravy svolání mimořádné valné hromady – jde o časový aspekt (lhůty), opět požadavek Směrnice (§ 181 odst. 2 nově zní: „(2) Představenstvo za předpokladu, že je každý z bodů návrhu doplněn odůvodněním nebo návrhem usnesení, svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Lhůta uvedená v § 184a odst. 2 se zkracuje na 15 dnů. Jde-li o společnost, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, činí lhůta podle první věty 50 dnů a lhůta uvedená podle druhé věty 21 dnů. Představenstvo není oprávněno navržený pořad jednání měnit. Představenstvo je oprávněno navržený pořad jednání doplnit pouze se souhlasem osob, které požádaly o svolání mimořádné valné hromady podle odst. 1.“).

Dle Směrnice musí být návrhy nových bodů programu valné hromady odůvodněny, popř. musí obsahovat přímo návrh usnesení a tento návrh nového bodu programu musí být uveřejněn k rozhodnému dni (aby na návrh mohli adekvátně reagovat akcionáři hlasující korespondenčně či v zastoupení) – týká se všech a.s. (změna § 182: odst. 1 písm. a) v části věty před středníkem se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „za předpokladu, že je každý z bodů návrhu doplněn odůvodněním nebo návrhem usnesení a že je mu doručen nejpozději do 20 dnů před konáním valné hromady nebo je-li určen, před rozhodným dnem,“ a za slova „před konáním valné hromady“ se vkládají slova „případně, je-li určen, před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě“.).

Dále došlo k novelizaci § 183a obch. z. tak, aby bylo zřejmé, že se pravomoci ČNB vztahují pouze na povinné veřejné návrhy; dále se upravuje stanovení minimální doby závaznosti pro povinné veřejné návrhy (smyslem je zabránit udání nereálně krátkých lhůt a obcházení zákonné povinnosti).

Nakonec byla v důsledku možnosti zavedené § 184 odst. 2 upravena pravidla pro zápis do listiny přítomných (v § 185 odst. 2 se za první větu vkládá věta “V listině přítomných se zvlášť vyznačí akcionáři, kteří se zúčastnili valné hromady postupem podle § 184 odst. 2 s tím, že se vždy uvede, jakým způsobem byla ověřena jejich totožnost a identita akcií.”).