Nejvyšší soud k usnášeníschopnosti valné hromady akciové společnosti


Klíčová slova článku kvorum, usnášeníschopnost, valná hromada Datum vytvoření článku 10.1.2011 Počet zobrazení 2045x Kdy naposledy čteno 27.3.2019 03:24

K výkonu působnosti valné hromady není oprávněno jakékoli shromáždění akcionářů akciové společnosti, ale jen takové shromáždění, které splňuje předpoklady stanovené zákonem. Tento závěr lze dovodit z toho, že obchodní zákoník předepisuje postup pro svolání valné hromady, volby jejích orgánů a její vedení a řízení.

K tomu, aby mohla valná hromada přijímat rozhodnutí, jejichž přijetí jí zákon svěřuje, je proto – mimo jiné – nezbytné i splnění určitých formálních předpokladů stanovených zákonem. Jedním z takových předpokladů je, aby bylo konkrétní jednání valné hromady řádným způsobem ustaveno, tj. aby bylo řádně svoláno, zahájeno a vedeno (srov. NS 29 Cdo 9/2009).

Respektovala-li společnost v projednávané věci soudem nařízené předběžné opatření a odmítl-li předseda jejího představenstva v souladu se zákonem (konkrétně proto, že soud předběžným opatřením její konání zakázal), jednání valné hromady zahájit, nebylo jednání valné hromady zákonem stanoveným způsobem ustaveno a rozhodnutí tam následně přijatá akcionáři společnosti nejsou rozhodnutími valné hromady a nemají proto právní účinky vyplývající z usnesení valné hromady.

Celé znění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 29 Cdo 211/2009