Ústavní soud k trestněprávní kvalifikaci excesivního uplatnění směnky


Klíčová slova článku neoprávněné uplatnění směnky, podvod, trestný čin Datum vytvoření článku 9.1.2011 Počet zobrazení 2681x Kdy naposledy čteno 28.3.2024 22:20

Stěžovatelka byla v řízení před obecnými soudy uznána vinnou ze spáchání trestného činu podvodu, jehož se dopustila tím, že zasláním dopisu měla uvést jednatele výstavce směnky v omyl, neboť předmětná směnka nebyla směnkou platební, nýbrž směnkou zajišťující pohledávku jejího manžela vůči výstavci.

Dovolání stěžovatelky bylo odmítnuto jako zjevně neopodstatněné, přičemž Nejvyšší soud uvedl, že směnka představuje cenný papír abstraktní, a to jak z hlediska vyjádření kauzy závazku, tak i z hlediska důkazu této kauzy. Žalující směnečný věřitel nemusí dokazovat důvod svého nároku a stačí, jestliže soudu předloží originál formálně bezvadné směnky, jakožto abstraktního cenného papíru; přičemž z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu, resp. jeho pokusu, jsou funkce směnky zcela nerozhodné.

Excesivní uplatnění směnky nelze pokládat bez dalšího za trestný čin podvodu, a to ani v případě, že k němu došlo s nepravdivým uvedením kauzy závazku. Účastníci směnečného vztahu, mezi nimiž existuje obchodněprávní spor, tak mají dostatek možností, jak vyřešit tento spor prostředky směnečného práva a cestou občanského soudního řízení. V daném případě se jedná o tzv. hypertrofii trestní represe, když obecné soudy nerespektováním principu ultima ratio neproporcionálně omezily základní práva a svobody stěžovatelky garantovaná čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Celé znění nálezu Ústavního soudu ze dne 28.04.2010, sp. zn. I.ÚS 541/10.