Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a otázka možné změny právní úpravy


Klíčová slova článku výpověď, zkušební doba, změna právní úpravy, zrušení pracovního poměru Datum vytvoření článku 16.11.2010 Kdy naposledy čteno 25.9.2017 06:26
Mgr. Dana Koldová

Advokátní kancelář JUDr. Prokop Beneš
Antala Staška 38
14000 Praha
http://bcak.cz

Ve svém článku se zabývám institutem zkušební doby, jeho praktickým využitím v praxi a zamýšlím se nad myšlenkou navrhované změny právní úpravy tohoto institutu. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je jednostranným právním úkonem, který směřuje ke skončení pracovního poměru. Toto zrušení je možné jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele.[1]

Právní úprava je obsažena v ustan. § 66 zákoníku práce[2]. Tímto způsobem můžeme skončit pracovní poměr pouze v průběhu platně sjednané zkušební doby. Institut zkušební doby se snaží o co možná nejjednodušší jednostranné skončení pracovního poměru, slouží především k tomu, aby zaměstnanec a zaměstnavatel zjistili vhodnost uzavřeného pracovního vztahu, pracovní schopnosti zaměstnance i existující pracovní podmínky u zaměstnavatele. Zaměstnanec se např. zjišťuje, zda mu vyhovuje náplň práce, finanční podmínky, místo výkonu práce aj. Zaměstnavatel si na druhou stranu ověří, zda nový zaměstnanec splňuje jeho očekávání, zda řádně plní své pracovní povinnosti, jaká je jeho pracovní morálka aj.

V zájmu právní jistoty musí být zkušební doba sjednána písemně pod sankcí neplatnosti, a to nejdéle ke dni vzniku pracovního poměru – tedy v den, který je ve smlouvě určen jako den nástupu do práce, popř. den, který je uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance a takto sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Zkušební doba může být sjednána nejdéle na dobu tří měsíců, nic ale nebrání účastníkům pracovního poměru, aby uzavřeli zkušební dobu na kratší časový úsek. V případě, že zaměstnanec v průběhu zkušební doby je např. nemocný, tato doba se do zkušební doby nezapočítává, jde vlastně o překážku v práci, kdy zaměstnanec nevykonává práci dohodnutou v pracovní smlouvě. Zkušební doba se tedy o dobu trvání překážek v práci prodlužuje.[3]

Začátek plynutí zkušební doby je určen jako den následující po vzniku pracovního poměru. Dříve, ve starém zákoníku práce z roku 1965 se tato úprava lišila. Dříve bylo stanoveno, že začátek běhu zkušební doby nastává dnem vzniku pracovního poměru a na běh této doby nemá vliv, že je zaměstnanec práce neschopným, pokud tato doba nepřesáhne 10 dnů. Současný ZP však tuto otázku upravuje odchylně, to znamená, jak jsem již výše uvedla, že se zkušební doba prodlužuje o dobu trvání překážek v práci.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte