Zásada poctivého obchodního styku potvrzena v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR

V nedávném období bylo publikováno klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkající se zásady poctivého obchodního styku, které současně potvrzuje důležitost tohoto institutu v českém právním řádu. Konkrétně se jedná o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované pod č.j. 32 Cdo 617/2010.

Zmíněný judikát Nejvyššího soudu ČR se zabývá otázkou jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku.

V posuzovaném případě jde o postup věřitele, který právně irelevantním jednáním důvodně vyvolá v dlužníku dojem o tom, že když bude postupovat věřitelem sděleným postupem, nebude po něm pohledávka dále vymáhána. Konkrétně banka svému dlužníku, vůči němuž nabyla pohledávku od leasingové společnosti, přípisem sdělila, že pokud dlužník ukončí leasingovou smlouvu s leasingovou společností a vrátí jí předmět leasingu, bude vymáhat dlužnou pohledávku po této leasingové společnosti a nikoliv po dlužníkovi.