Trestně právní rovina zadávání veřejných zakázek a význam forenzních auditů v této oblasti

Přestože oblast veřejných zakázek doznala v poslední době značné medializace, přičemž lze předpokládat, že samotný pojem „veřejná zakázka“ je již považován za významově zřejmý, pokládám za vhodné úvodem specifikovat, co se pod tímto pojmem rozumí z právního hlediska.

Zákonná definice veřejné zakázky je uvedena v ust. § 7 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), podle kterého se veřejnou zakázkou rozumí zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Zvláštnost těchto „obchodů“ spočívá v právním postavení zadavatele, resp. v předmětu jeho činnosti, která vykazuje přímý či nepřímý vztah k veřejným prostředkům. O ekonomickém významu těchto specifických obchodů svědčí i skutečnost, že odhadovaný podíl veřejných zakázek na HDP v Evropské unii představuje přibližně 16 %.

Otázka působnosti orgánů činných v trestním řízení ve vztahu k zadávání veřejných zakázek

Dohled nad zadáváním veřejných zakázek je obecně upraven v ust. § 112 a násl. zákona o veřejných zakázkách, přičemž výkon tohoto dohledu je svěřen do kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“). Výčtem kompetencí ÚOHS v rámci výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek dle příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách není dotčena povinnost ÚOHS ve smyslu ust. § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Jedná se o oznamovací povinnost, která platí pro veškeré státní orgány, které jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.