Promlčení nároku na vydání přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení


Klíčová slova článku nedoplatek, pojistné, promlčení, přeplatek, sociální, zabezpečení Datum vytvoření článku 26.1.2010 Kdy naposledy čteno 25.9.2017 06:30

V polovině prosince loňského roku uveřejnily Hospodářské noviny zprávu o tom, že Krajský soud v Ústí nad Labem svým rozhodnutím[1] potvrdil postup společnosti Ježek software s.r.o. (zabývající se tvorbou účetních programů), která za první polovinu roku 2007 neodvedla pojistné na sociální zabezpečení. Důvodem, proč tato společnost tak učinila, byla ta, že zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v tehdy platném znění (dále jen „PSZ“) pro období od 1. ledna 2007 do 30. června 2007 neobsahoval ustanovení o vyměřovacím základu pro organizace a tehdy, formálně vzato, nedefinoval hodnotu, ze které se má vypočítávat částka pojistného na sociální zabezpečení.

V důsledku tohoto soudního rozhodnutí se spustila debata o tom, zda, a pokud ano, tak jakým způsobem, je možné, aby i ostatní společnosti získaly zpět odvedené sociální pojištění za toto období. Celý případ je o to komplikovanější, že v současnosti probíhá řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu, jehož rozhodnutí s konečnou platností rozhodne o tom, zda neodvedení sociálního pojistného za období od 1. ledna do 30 června 2007 bylo porušením PSZ či nikoliv. Avšak vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí můžeme očekávat nejdříve v únoru tohoto roku, vyrojily se dotazy ohledně toho, zda je nutné činit jakékoliv kroky, především z důvodu běhu promlčecích lhůt, již nyní a nebo zda je vhodnější posečkat až na rozhodnutí a podle něj dále postupovat.

Na stav, ke kterému v důsledku výše popsané legislativní chyby došlo, lze nahlížet ze dvou směrů. Jednak jako na i) vznik bezdůvodného obohacení na straně ČSSZ dle ust. § 451 OZ a na druhé straně jako na ii) vznik přeplatku pojistného dle ust. § 17 PSZ. Toto rozlišení je zásadní, neboť na každou z těchto variant se uplatňují odlišné lhůty pro jejich uplatnění a jejichž nedodržení je stíháno nemožností vymožení nároku u soudu.

Varianta i) – bezdůvodné obohacení

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte