Práva spotřebitele v případě odstoupení od smlouvy ve světle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 15. dubna 2010 ve věci C-511/08


Klíčová slova článku práva spotřebitele, Ochrana spotřebitele, odstoupení od smlouvy, C-511/08 Datum vytvoření článku 3.6.2012 Kdy naposledy čteno 17.1.2019 12:43
Mgr. Kateřina Götzová

KMVS advokátní kancelář, s.r.o.
Hellichova 1
11000 Praha
http://www.kmvs.cz

Ustanovení § 53 odst. 10 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ“), upravuje nárok spotřebitele na vrácení zaplacených finančních prostředků v případě, že spotřebitel využije své právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění.

V ustanovení § 53 odst. 10 ObčZ je konkrétně uvedeno „Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 7, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů od odstoupení.“ Ustanovení § 53 odst. 7 ObčZ dále uvádí, že „Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění.“

Ustanovení občanského zákoníku týkající se uzavírání distančních smluv, resp. smluv uzavíraných na dálku, jsou recepcí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/EC z 20. 5. 1997, o ochraně spotřebitele z hlediska smluv sjednávaných na dálku (dále jen „směrnice“).

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte