Distribuce digitálního obsahu dle NOZ


Klíčová slova článku digitální obsah, spotřebitel, odstoupení od smlouvy, NOZ, nový občanský zákoník, Směrnice 2011/83/EU Datum vytvoření článku 1.9.2014 Kdy naposledy čteno 11.12.2017 03:15
JUDr. Jozef Aujezdský JUDr. Jozef Aujezdský

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
Opletalova 1535/4
11000 Praha
http://e-advokacie.cz

Směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů (dále jen „směrnice“) přináší také novou výslovnou regulaci pro oblast distribuce digitálního obsahu. Jak již bylo zmiňováno v předchozích oběžnících, ustanovení směrnice by měla být do našeho právního řádu zpracována v průběhu roku 2013, přičemž právní úprava v oblasti digitálního obsahu je pak již promítnuta v rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Ten, jak již jsme také zmiňovali, nabude účinnosti k 1/1/2014.

Podle bodu 19 preambule směrnice se digitálním obsahem rozumí „data, která jsou vyprodukována a dodána v digitální podobě, jako jsou např. počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou získána stahováním, metodou streamingu, z hmotného nosiče či jiným způsobem.“ „Pokud je digitální obsah poskytnut na hmotném nosiči, jako jsou disky CD či DVD, měl by být považován za zboží ve smyslu této směrnice.“ Nejdůležitější dvě oblasti, které jsou digitálnímu obsahu v rámci směrnice věnovány, se týkají informační povinnosti obchodníka a možnosti odstoupit od smlouvy ohledně „dodání“ digitálního obsahu spotřebitelem.

Ve vztahu k informační povinnosti obchodníka stanoví směrnice, že před tím, než je spotřebitel vázán jakoukoliv smlouvou, poskytne obchodník spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem (pokud již tyto informace nejsou patrné ze souvislostí) informace „o funkčnosti digitálního obsahu, včetně příslušných technických ochranných opatření“ a dále informace „o jakékoli příslušné interoperabilitě digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou obchodníkovi známy nebo o nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy“. Tato ustanovení směrnice našla vyjádření v § 1811 odst. 2 písm. h) a i) nového občanského zákoníku, jež zakotvuje, že „směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku…údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, a údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.“ Shodně se směrnicí se tato ustanovení nepoužijí, jde-li o dodání digitálního obsahu, který je distribuován na hmotném nosiči (§ 1811 odst. 3 nového občanského zákoníku).

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte