K vybraným otázkám soutěže o návrh po velké novele zákona o veřejných zakázkách


Klíčová slova článku novela, odškodnění, soutěž o návrh, veřejné zakázky, změny Datum vytvoření článku 25.2.2011 Kdy naposledy čteno 19.9.2019 08:38
JUDr. Petr Novotný, LL.M JUDr. Petr Novotný, LL.M
Mgr. Lucie Bednářová

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Karoliny Světlé 25
110 00 Praha 1
http://mt-legal.com

Dne 15. 9. 2010 nabyl účinnosti zákon č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a některé další zákony.

Jedná se o doposud nejrozsáhlejší novelu ZVZ, která s sebou přinesla řadu exponovaných změn, jež jsou (mimo subjekty působící v této oblasti) registrovány i širokou veřejností.Poněkud v ústraní těchto změn zůstává novelizace úpravy soutěže o návrh, specifického postupu podle části čtvrté ZVZ.

Jakkoli při studiu změnového zákona č. 179/2010 Sb. nepůsobí úpravy převratně, ve skutečnosti soutěž o návrh nabyla komplexnější podoby a mnohem více se přiblížila formalizovaným postupům ve standardním typu zadávacího řízení podle části druhé ZVZ. O tom svědčí zejména odkazy na tuto část ZVZ při úpravě jednotlivých postupů společně s frekvencí sousloví, že „příslušná ustanovení se použijí obdobně“. Je zřejmé, že k tomuto kroku bylo přistoupeno z důvodu absence bližší úpravy celé řady institutů, které byly v ZVZ zmíněny či naznačeny (např. soutěžní podmínky a jejich poskytování, podávání návrhů, kvalifikace zájemců, jednání poroty apod.), ovšem konkrétní mechanismy jejich fungování v ZVZ upraveny nebyly. Současně v řadě komentářů a odborných článků byla části čtvrté ZVZ vytýkána stručnost a nejednoznačnost. Nově zavedená platnost některých ustanovení části druhé ZVZ i pro soutěž o návrh pomůže řadě zadavatelů při pořádání soutěže o návrh, zejména při tvorbě soutěžních podmínek. Doposud zadavatelé v této části museli projevit patřičnou erudici tak, aby pamatovali na řadu instrumentů a eventualit v soutěžních podmínkách, či pro zjednodušení situace odkazovali na příslušná ustanovení ZVZ platná pro zadávání zakázek v zadávacích řízeních. Pomineme-li otázku anonymity samotných návrhů, jež by zasloužila samostatné pojednání, pak mohou praktické a interpretační obtíže (až do jejich autoritativního výkladu) činit některá ustanovení v textaci novely, která se objevila až díky pozměňovacím návrhům.

Definice„návrhu“ a předmětu navazující veřejné zakázky

Klíčovou změnou v úpravě soutěže o návrh je zejména legální definování samotného pojmu „návrh“ (§ 103 odst. 1 ZVZ) ve spojitosti s vymezením plnění, které je možné zadat v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění vybranému účastníkovi soutěže o návrh. Předmětem navazující veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle doplněného § 23 odst. 6 ZVZ může být pouze bezprostředně navazující aktivita, tj. rozpracování vítězného návrhu do takové podoby, aby bylo možné s řešením obsahujícím tvůrčí prvek dále pracovat. Novela ZVZ výslovně zakazuje, aby předmětem doplňující veřejné zakázky na služby byla vlastní realizace návrhu tam, kde to není podmíněno objektivními okolnostmi. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 179/2010 Sb., tak definice „návrhu“ má jednoznačně implikovat, že soutěž o návrh má své opodstatnění v případech, kdy je zapotřebí získat kreativní řešení problematiky a nikoli v případech, kdy předmět veřejné zakázky je možné získat v některém ze zadávacích řízení, neboť dané řešení této problematiky již existuje.

Ač jsou obě citovaná ustanovení řadou zadavatelů vnímána tak, že je novou úpravou omezováno použití soutěže o návrh, jde toliko o legislativní zakotvení podstaty a cílů soutěže o návrh, jež byly doposud překlenovány interpretací příslušného ustanovení ZVZ vztahujícího se k jednacímu řízení bez uveřejnění, s přihlédnutím k jeho eurokonoformínmu výkladu[1].

Otevřená a užší soutěž o návrh

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte