K elektronicky sjednané rozhodčí doložce


Klíčová slova článku elektronické nástroje, rozhodčí doložka Datum vytvoření článku 2.8.2011 Počet zobrazení 3594x Kdy naposledy čteno 27.3.2017 08:30

I. Nelze bez dalšího učinit závěr, že rozhodčí doložka sjednaná prostředky elektronické komunikace, zejména emailem, bez zaručeného elektronického podpisu ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, je neplatná.

V případě, že ze souvisejících skutečností lze dovodit závěr, že z předmětné elektronické adresy účastník, jež namítá neplatnost rozhodčí doložky, komunikoval, nese tento účastník důkazní břemeno ohledně prokázání, že není původcem dotčené elektronické zprávy, z níž se dovozuje jeho souhlas s uzavřenou rozhodčí doložkou.

II. Bylo-li prokázáno, že účastník namítajíc neplatnost rozhodčí doložky, z dotčené mailové adresy běžně komunikuje, pak v případě, namítá-li, že v konkrétním případě (zde v případě souhlasu s rozhodčí doložkou vyjádřeného mailem z téže adresy) z dotčené adresy nekomunikoval a souhlas s rozhodčí doložkou vyjádřila namísto odpovědného člena statutárního orgánu osoba třetí, tíží důkazní břemeno o tom, že rozhodčí doložka nebyla uzavřena k tomu oprávněnou osobou, účastníka, který neplatnost rozhodčí doložky namítá.

III. Pokud je následně prokázáno, že souhlas rozhodčí doložkou vyjádřila osoba od odpovědného člena statutárního orgánu odlišná, neznamená to ani za této situace bez dalšího, že k platnému uzavření rozhodčí doložky nedošlo, ale je třeba podrobit zkoumání otázku, zda takováto třetí osoba byla či nebyla oprávněna za účastníka rozhodčí doložku uzavřít.

Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 22. října 2009, sp. zn. 222/2009

Odůvodnění:

Žalovaný v řízení rozporoval sjednání rozhodčí smlouvy s odkazem na skutečnost, že jeho údajný souhlas s uzavřením rozhodčí smlouvy byl poskytnut toliko mailem, bez zaručeného elektronického podpisu. ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodce má za to, že závěr učiněný žalovaným nelze učinit bez znalosti širších souvislostí případu. Za předpokladu, že bylo v řízení prokázáno, že mail byl odeslán z mailové adresy, ze které zcela běžně komunikuje účastník rozhodčí smlouvy, nelze učinit závěr, že by tímto postupem nemohla být sjednána i rozhodčí smlouva. Pokud účastník rozhodčí smlouvy vede ze stejné adresy jednání, jehož obsah je předmětem obchodního tajemství, pak lze s pravděpodobností hraničící s jistotou i konstatovat, že jeho souhlas se znění rozhodčí smlouvy je kvalifikovaný a učiněný při plném seznámení s institutem rozhodčího řízení.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení totiž platí, že rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.

V souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení má rozhodce za to, že postup při sjednání rozhodčí smlouvy plně koresponduje s dikcí „elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly“. E-mailová komunikace je bezesporu prostředkem, jež umožňuje zachycení obsahu. Za výše uvedených předpokladů lze i zcela jednoznačně, resp. s vysokou mírou pravděpodobnosti, určit, jaká osoba na dálku komunikovala. Za této situace pak není důvodu, pro nějž by rozhodčí doložka měla být shledána neplatnou, resp. by měl rozhodce rozhodnout o nedostatku své pravomoci. Bylo-li prokázáno, že účastník namítající neplatnost rozhodčí doložky z dotčené e-mailové adresy, běžně komunikuje, pak v případě, namítá-li, že v konkrétním případě (zde v případě souhlasu s rozhodčí doložkou vyjádřeného e-mailem z téže adresy) z dotčené adresy nekomunikoval a souhlas s rozhodčí doložkou vyjádřila namísto odpovědného člena statutárního orgánu osoba třetí, tíží důkazní břemeno o tom, že rozhodčí doložka nebyla uzavřena k tomu oprávněnou osobou účastníka, který neplatnost rozhodčí doložky namítá. Pokud je následně prokázáno, že souhlas s rozhodčí doložkou vyjádřila osoba od odpovědného člena statutárního orgánu odlišná, neznamená to ani za této situace bez dalšího, že k platnému uzavření rozhodčí doložky nedošlo, ale je třeba podrobit zkoumání otázku, zda takováto třetí osoba byla či nebyla oprávněna za účastníka rozhodčí doložku uzavřít.

V daném případě je rozhodčí doložka platná, neboť jednání zaměstnance právního oddělení společnost zavazuje.

Je třeba proto otočit důkazní břemeno v neprospěch toho, kdo neplatnost rozhodčí doložky právě z citovaného důvodu namítá.

Nelze bez dalšího učinit závěr, že rozhodčí doložka sjednaná prostředky elektronické komunikace, zejména emailem bez zaručeného el. podpisu ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, je neplatná. V případě, že ze souvisejících skutečností lze dovodit závěr, že z předmětné elektronické adresy účastník, jež namítá neplatnost rozhodčí doložky, komunikoval, nese tento účastník důkazní břemeno ohledně prokázání, že není původcem dotčené elektronické zprávy, z níž se dovozuje jeho souhlas s uzavřenou rozhodčí doložkou.