Několik otázek ohledně vedlejšího účastenství |
|
|
| Články - Občanské právo | |
| 29.08.2011 07:35 | |
|
Již od počátku je nutno vycházet ze základní premisy, že vedlejší účastník je osobou odlišnou od hlavního účastníka, ke kterému přistupuje a do řízení vstupuje se záměrem pomoci hlavnímu účastníku zvítězit ve sporu, jelikož na úspěchu podporovaného hlavního účastníka má právní zájem.[1] Vstup vedlejšího účastníka do řízení Pro lepší pochopení a úplnost tématu se musíme okrajově zabývat také otázkou vzniku vedlejšího účastenství. Vedlejší účastník může vstoupit do jím zamýšleného řízení buď ze své vlastní iniciativy, nebo na základě výzvy některého z hlavních účastníků řízení. Třetí osoba se stává vedlejším účastníkem okamžikem, kdy dojde její projev vůle k tomuto soudu, a to buď písemným, nebo elektronickým podáním, popř. sdělí-li tento záměr ústně do protokolu.[2] K vzniku vedlejšího účastenství již není dále třeba soudní pravomocné rozhodnutí. Máme tedy za to, že soud vůbec není oprávněn o vzniku vedlejšího účastenství rozhodovat (vydat usnesení) a rovněž není soud oprávněn podmiňovat vznik vedlejšího souhlasem hlavního účastníka, na jehož straně má vedlejší účastník do řízení vstoupit. Esenciální podmínkou zachování existence vedlejšího účastenství ovšem zůstává souhlas hlavního účastníka. Soud tedy sdělí hlavnímu účastníkovi, že do řízení vstoupil vedlejší účastník na jeho stranu a vyzve ho, aby se k vstupu třetí strany vyjádřil, resp. aby sdělil, zda s účastí vedlejšího účastníka na jeho straně v řízení souhlasí či nikoliv. V praxi se někdy setkáváme se situací, v níž soud sdělí hlavnímu účastníku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě ke vstupu vedlejšího účastníka nevyjádří, bude mít za to, že s ním nesouhlasí. Právně by pak taková výzva měla mít základ v ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“). Dle našeho názoru takový postup není možný a nesouhlasí-li hlavní účastník s vedlejším účastenstvím, je povinen tuto skutečnost soudu výslovně sdělit. Nesouhlas se vstupem vedlejšího intervenienta do řízení nelze tedy dle našeho názoru založit domněnkou na základě § 101 odst. 4 o.s.ř. Při veškerých dalších úvahám ovšem nemůžeme zapomínat především na to, že jakákoli procesní činnost vedlejšího účastníka, která by odporovala činnosti hlavní strany nebo ji negovala, je nepřijatelná.[3] Zánik vedlejšího účastenství Pokud jde o okamžik vzniku vedlejšího účastenství, tak jak jsme již uvedli výše, tento nastává podáním návrhu společně s osvědčením (nikoli prokázáním!) jeho právního zájmu na výsledku řízení. S ohledem na skutečnost, že vedlejší účastenství ovšem řízení nelze založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupi podporován,] je zřejmé, že není jediného relevantního důvodu pro setrvání vedlejšího účastníka v řízení po vyjádření[5] nesouhlasu se vstupem či účastí vedlejšího účastníka v řízení účastníkem, jenž má být podporován. Dle našeho názoru tedy vedlejší účastenství vždy zaniká již doručením (případně sdělením na jednání) nesouhlasu ze strany podporovaného hlavního účastníka příslušnému soudu. O zániku pak není potřeba vydávat žádné rozhodnutí. Shora uvedený okamžik zániku vedlejšího účastnenství potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.6.2004 sp.zn. 29 Odo 806/2002, kde je jednoznačně konstatováno: „Jestliže to podle obsahu spisu byla právě žalovaná, která nesouhlasila s tím, aby úpadce vystupoval jako vedlejší účastník řízení na její straně, pak tím, že tento nesouhlas v řízení uplatnila, vedlejší účastenství úpadce ukončila [postup podle § 93 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je namístě, jde-li o návrh (nesouhlas) někoho jiného než toho účastníka, kterého má vedlejší účastník v řízení podporovat].“ Odlišný právní názor zániku vedlejšího účastenství a jeho negativní vliv na řízení Bohužel se v praxi setkáváme s odlišným právním názorem, než je názor výše presentovaný. Dle tohoto odlišného pohledu o námitce nepřípustnosti vstupu vedlejšího účastníka do řízení soud rozhodne usnesením, [6] přičemž v některých případech ze soudní praxe, které považujeme přímo za extrémní, by měl být soud povinen i přes vyjádření nesouhlasu před vydáním příslušného usnesení zkoumat právní zájem vedlejšího účastníka. Dle posledně vyjádřeného názoru by tedy k zániku neměl postačovat pouze nesouhlas účastníka hlavního, vedlejší účastník by současně nesměl ani mít právní zájem na výsledku sporu. Takový názor ovšem považujeme s ohledem na shora uvedenou judikaturu za zcela absurdní a přímo odporující povaze vedlejšího účastenství, proto se dále budeme zabývat pouze otázkou, zda má, resp. nemá soud o zániku vedlejšího účastenství vydávat rozhodnuti či nikoli, případně jaké můžou být negativní následky vydání takového rozhodnutí. Přistoupíme-li tedy na premisu, že soud by měl vydávat o zániku vedlejšího účastenství rozhodnutí (tento názor má oporu především v jazykovém výkladu § 93 odst. 2 o.s.ř., který stanoví, že o přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. Zde máme za to, že tento postup je ovšem možné aplikovat pouze v případě, kdy bude namítán nedostatek právního zájmu na výsledku sporu a nikoli v případě, že s účastí vedlejšího účastníka v řízení vyjádří hlavní účastník, jehož má podporovat, nesouhlas. Bylo-li by i přes výše uvedené o zániku vedlejšího účastenství vydáno rozhodnutí soudu prvního stupně, je proti tomuto usnesení přípustné odvolání, které může podat i vedlejší intervenient. Shora uvedený odlišný právní názor na okamžik zániku vedlejšího účastenství zcela odporuje zásadě hospodárnosti sporného soudního řízení. Pokud bychom připustili tento odlišný výklad odporující smyslu právního institutu vedlejšího účastenství, je zřejmé, že zásada procesní ekonomie bude naprosto zmařena a délku trvání soudního řízení spolu se soudním systémem České republiky budou ovládat i vedlejší intervenienti, tj. jakákoliv třetí osoba tvrdící (avšak ne vždy prokazující) právní zájem na předmětném řízení. Za předpokladu, že bychom se přiklonili k odlišnému právnímu názoru na okamžik zániku vedlejšího účastenství, museli bychom souhlasit s připuštěním možnosti šikany hlavních účastníku vedlejšími účastníky, kteří zcela dle své vůle manipulují s délkou soudního řízení. S vedlejším účastníkem soud jedná obdobně jako s účastníkem řízení, jsou mu tedy doručovány listiny, je předvoláván k jednání, je mu umožněno nahlížet do soudního spisu, pořizovat si opisy a tím i zcela účelově získávat citlivé informace týkající se hlavních účastníků řízení (a to i po dobu trvání případného odvolacího řízení). Takový postup je ovšem v případě nesouhlasu hlavního účastníka, který má být v řízení podporován zcela nepřijatelný. Závěr Pokud hlavní účastník zcela jednoznačně vyslovil nesouhlas s tím, aby se vedlejší účastník řízení na jeho straně účastni, je zcela nadbytečné se zabývat existencí právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku řízení. Již tato okolnost sama o osobě musí vést k zániku vedlejšího účastenství v řízení a o tomto není soud oprávněn vydávat žádné rozhodnutí. Smyslem vedlejšího účastenství je pomoc hlavnímu účastníkovi ve sporu, založená na zájmu vedlejšího účastníka na úspěchu účastníka, kterého v řízení podporuje. Účel tohoto právního institutu proto může být logicky naplněn jen tehdy, pokud účastník, na jehož straně hodlá jiný subjekt vystupovat v řízení jako vedlejší účastník, s vedlejším účastenstvím souhlasí. Nelze si logicky představit, aby byl účastník podporován v řízení někým, jehož účast v řízení si tento účastník výslovně nepřeje. Existencí vedlejšího účastenství proti vůli podporovaného účastníka, který vyjádřil nesouhlas s vstupem a existencí vedlejšího účastenství na jeho straně, dochází k porušení rovnosti účastníků dle ustanovení § 18 odst. 1 o.s.ř. Dotčený účastník by se totiž musel v procesním slova smyslu bránit nejen protistraně, ale musel by v řízení vynakládat opatrnost i před vedlejším účastníkem, který ho má podporovat (na rozdíl od účastníka představujícího protistranu, který není vedlejším účastenstvím dotčen). Proto má účastník právo se vedlejšímu účastenství bránit svým nesouhlasem, který nemusí odůvodňovat, a který proto soud ani nepřezkoumává.[7] Jak již bylo uvedeno shora, třetí osoba se dle našeho názoru stává vedlejším účastníkem okamžikem, kdy dojde její projev vůle k tomuto soudu, a to buď písemným, nebo elektronickým podáním, popř. sdělí-li tento záměr ústně do protokolu a vedlejší účastenství následně zaniká mimo jiné také okamžikem sdělení soudu nesouhlasu účastníka hlavního s účastí vedlejšího intervenienta na jeho straně. Shora uvedená duplicita výkladů okamžiku zániku vedlejšího účastenství v soudním řízení, by měla být zvážena v souvislosti s úvahami de lege ferenda. Mgr. Martin Šimek, advokátní koncipient Mgr. Ľuboš Fojtík, advokátní koncipient
Konečná & Šafář Široká 36/5 110 00 Prague 1 Czech Republic Tel.: +420 221 990 455 Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.konecna-safar.com
[1] Právní zájem nemůže být nahrazen zájmem neprávním a již vůbec ne zájmem majetkový či morální. Právní zájem bude vedlejším účastníkem prokázán za předpokladu, že by rozhodnutím ve věci samé mohla být dotčena hmotně právní práva povinnosti vedlejšího účastníka. [2] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13.12.2001 sp.zn. 22 Cdo 1484/2001. [3] David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 442. [4] Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Odo 806/2002 ze dne 30.6.2004. [5] resp. doručením tohoto nesouhlasu příslušnému soudu. [6] Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2009, 607s.; nebo David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 440. [7] Usnesení Krajského soudu v Hradci králové ze dne 3.11.2003 sp.zn. 21Co 432/2003. |
|
Legislativní monitor
Reklama
Studium práva
Reklama
Užitečné odkazy
Práce pro právníky
Reklama
Monitor periodik
Partneři portálu
Aktuálně
Příznivci našeho právního portálu mohou nově najít skupinu eLAW.cz|právní portál také na sociální síti Facebook. Členové budou pravidelně informováni o novinkách, případně akcích pořádaných právním portálem eLAW.cz. Odkaz na tuto skupinu je nově přidán také do postranního menu mezi užitečné odkazy.
















Komentáře