Restituce původního církevního majetku - díl první


Klíčová slova článku církevní restituce, restituce, církevní majetek, blokační paragraf, zákon o půdě Datum vytvoření článku 31.8.2012 Kdy naposledy čteno 19.9.2019 09:03
Mgr. Tomáš Fecák Mgr. Tomáš Fecák

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

Při neustávajícím přísunu aktuálních zpráv by se mohlo zdát, že o církevních restitucích již bylo napsáno a řečeno vše podstatné. Přesto se domníváme, že i v této diskusi existuje volný prostor, o jehož alespoň částečné vyplnění bychom se chtěli pokusit tímto článkem. Není našim cílem přispívat do vyhrocené politické debaty o nutnosti nebo konečné podobě církevních restitucí, ačkoli některým souvislostem se zřejmě nelze zcela vyhnout. Čtenářům bychom chtěli poskytnou ryze právní a pokud možno hodnotově neutrální pohled na dosavadní vývoj a aktuální otázky této problematiky, se zaměřením na praktickou stránku věci nahlíženou skrze platnou právní úpravu a její interpretaci soudy, jakož legislativu připravovanou, který by mohl dotčeným subjektům alespoň částečně usnadnit orientaci v jejich situaci, která je často právně velmi složitá.

Obsah tohoto článku vychází z právního stavu aktuálního v srpnu 2012, kdy je vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ve fázi projednávání v Poslanecké sněmovně po jeho vrácení Senátem. Relevance tohoto článku tedy bude do značné míry záviset na dalším vývoji, který v tuto chvíli lze předvídat jen obtížně. Současný stav lze zjednodušeně popsat tak, že je sice známé znění navrhované právní úpravy, není ovšem známo, kdy nabude účinnosti a zda a v jaké podobě vůbec vstoupí v platnost. Nicméně s ohledem na to že nový zákon může začít platit již v brzké době (navrhované datum účinnosti je 1. leden 2013), je dle našeho názoru namístě zabývat se jeho obsahem. Předmětem tohoto článku proto bude jak analýza aktuálního právního stavu, který je dán zejména neúplným právním rámcem týkajícím se vztahům k původnímu církevnímu majetku a na něj navazující judikaturou soudů, tak i přiblížení očekávané budoucí právní úpravy, které bude vycházet zejména z aktuálního znění navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Některé související právní otázky budou záměrně opomenuty. Patří mezi ně složitá otázka právní subjektivity církevních právnických osob a její kontinuity, která má významné historické přesahy jejíž zpracování by vyžadovalo mnohem širší prostor. Pomineme i často diskutovanou otázku historické povahy vlastnického práva církví, kterou považujeme spíše za problém akademický, který nemá bezprostřední praktické dopady.[1]

Obecně k restitucím Majetku církví

Od počátku 90. let dvacátého století byla v důsledku změny společenského systému přijata řada právních předpisů, které směřovaly k částečné nápravě majetkových křivd způsobených předchozím režimem a které lze označit jako restituční. Jedním ze zobecňujících znaků restitucí 90. let je, že restituční nároky byly založeny především pro osoby fyzické a pouze pro úzce vymezený a jasně definovaný okruh osob právnických.[2] Právnické osoby zpravidla nepatřily do okruhu oprávněných osob podle jednotlivých restitučních předpisů. Restituční nároky některých kategorií právnických osob byly založeny zvláštními zákony, což byl zejména případ obcí[3] a některých tělovýchovných organizací.[4]

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte