Podoby nekalé soutěže v IT podnikání


Klíčová slova článku důvěrné informace, informační technologie, nekalá soutěž, žaloba Datum vytvoření článku 5.9.2010 Kdy naposledy čteno 19.5.2019 09:09
JUDr. Lukáš Jansa JUDr. Lukáš Jansa

Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., advokátní kancelář
Sokola Tůmy 16
70900 Ostrava
http://www.lawyer.cz

Nekalá soutěž při podnikání v IT může mít několik podob. Proto mají IT společnosti oprávněně obavu z odchodu klíčových zaměstnanců (ať již manažerů nebo programátorů), kteří by mohli důvěrné a citlivé informace sdělit konkurenci nebo sami využít ke konkurenčnímu podnikání.

Následující článek by měl blíže tuto problematiku nastínit a najít pokud je to vůbec možné určité mechanismy, jak takovému konkurenčnímu zneužití informací předejít a jak proti němu následně bojovat.

Důvěrné informace a nekalá soutěž

V rámci svého podnikání by každá IT společnost měla dbát na ochranu pro ni klíčových informací, zejména zdrojových kódů počítačových programů, obsahu neveřejných databází, znalosti cenové politiky vůči konkrétním zákazníkům atd. Všechny tyto informace lze zahrnout pod obchodní tajemství. IT firma by tedy měla učinit veškerá možná opatření proti zneužití těchto informací. Nejednou jsme se setkali s jevem, kdy programátor měl k dispozici veškeré zdrojové kódy počítačových programů svého zaměstnavatele (ať už doma, jelikož pracoval doma na svém počítači nebo počítači, který mu byl svěřen k výkonu práce) a přemýšlel o ukončení vztahu se zaměstnavatelem a se zahájením vlastního konkurenčního podnikání.

Jak vypadá faktická ochrana před zneužitím takových dat? V první řadě by IT společnost měla mít zdrojové kódy svých programů uloženy na datových nosičích např. v bezpečnostních schránkách bank nebo v bezpečných datových centrech. Stejně tak pokud se jakékoliv klíčové informace nacházejí na serveru společnosti, pak by měl být omezen přístup k tomuto serveru. V neposlední řadě je taky řešení faktická kontrola činnosti zaměstnance a jejich odpovídající ohodnocení. Právními kroky se pak rozumí především úprava vnitřních předpisů zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům nebo externím dodavatelům a ochraně citlivých informací. Tato úprava by se měla projevit buď v pracovní smlouvě nebo v pracovním řádu či jiném vnitřním předpisu (např. směrnice o ochraně důvěrných informací) a ve smlouvách s dodavateli. Samozřejmě, že lze namítat, že tato opatření nezamezí zneužití důvěrných informací, nicméně mají úplně jiný smysl, a to je obranný v okamžiku, kdy k takovému zneužití dojde. Obrana pak samozřejmě spočívá v podání nekalosoutěžní žaloby doplněné o předběžné opatření. Jestliže tedy bývalý zaměstnanec (případně i osoba spolupracujíc na jiném smluvním základě) se dopustí zneužití obchodního tajemství, pak zajisté naplní znaky nekalé soutěže uvedené v § 51 obchodního zákoníku - porušováním obchodního tajemství, kterým je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství (§ 17), které může být využito v soutěži a o němž se dověděl) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce (např. jakožto členu statutárního orgánu). Dle obchodního zákoníku ovšem k takové nekalé soutěži dojde jen, naplňují-li zneužité informace znaky obchodního tajemství vyjmenované v § 17, mimo jiné, že se nejedná o běžně dostupné informace a zejména, že podnikatel tyto informace kvalifikovaným způsobem chrání. Soud pak posuzuje, zda tato ochrana obchodní tajemství byla či nebyla dostatečná. Proto je vhodné ji mít dostatečně právně ošetřenou ve vnitřních předpisech zaměstnavatele či ve smlouvách a současně i fakticky bránit uniku citlivých informací.

Ochrana citlivých dat a obchodního tajemství IT společnosti, by měla být teda zajištěna v okamžiku, kdy dochází k odchodu zaměstnance, externího dodavatele (např. programátora), člena statutárního orgánu, ale také i společníka.

Případ bývalého společníka (rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1566/2005)

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte