Nařízení EU o neoprávněném zeměpisném blokování


Klíčová slova článku nařízení 2018/302, zeměpisné blokování, vnitřní trh, zákazníci Datum vytvoření článku 6.12.2018 Kdy naposledy čteno 13.12.2018 11:48
Mgr. Ľuboš Fojtík Mgr. Ľuboš Fojtík
Tereza Šonková

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

Dnem 3. prosince 2018 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/302, o zákazu neoprávněného zeměpisného blokování v rámci vnitřního trhu, přijaté v rámci unijní strategie pro jednotný trh. Evropská unie tímto nařízením reaguje na praxi některých e-shopů, které bránily zákazníkům z jiných členských států v přístupu do on-line obchodu a nákupu zboží a služeb. Nařízení si proto klade za cíl právě odstranění diskriminace na základě státní příslušnosti, místa bydliště či usazení zákazníků, výsledkem by mělo zlepšení vnitro-unijního obchodu odstraněním bariér, rozšíření sortimentu a zlepšení podmínek pro zákazníky z členských států EU. Nařízení se dále věnuje též prodejním a platebním podmínkám při přeshraničním on-line nákupu.

Do jeho působnosti pak naopak nespadají služby související s obsahem chráněným autorským právem a další díla nehmotné povahy, jako jsou on-line televize, hudební streamingové služby a jiné obdobné služby, a dále služby finanční, audiovizuální, dopravní, zdravotní a sociální.

Nařízení se věnuje 3 základním oblastem, a to přístupu k on-line rozhraním (webové stránky, aplikace apod.), přístupu ke zbožím a službám a nepřípustnosti diskriminace z důvodů souvisejících s platbou.

Nařízení předně zakazuje zeměpisně blokovat či omezovat přístup zákazníka do on-line rozhraní obchodníka. Zákazníci zároveň nesmějí být bez svého předchozího výslovného souhlasu ani přesměrováni na rozhraní jiné, než na které se zákazník snažil dostat, které je zaměřené specificky na zákazníky určité státní příslušnosti, bydliště či místa usazení a které často nabízí zboží a služby za odlišných podmínek. Zároveň musí být při povoleném přesměrování snadno přístupná původní navštěvovaná stránka. Výjimku ze zákazu blokování, omezení a přesměrování představuje plnění povinností vyplývajících z národního či unijního práva, v takovém případě však obchodník musí zákazníkovi takový postup vysvětlit.

V oblasti přístupu ke zboží a službám nařízení zakazuje použití odlišných všeobecných podmínek pro koncové zákazníky z členských států v případech:

  • koupě zboží, které je do členského státu již dodáváno nebo je dodávka nabízena, nebo které je odebíráno v místě sjednaném se zákazníkem
  • elektronicky poskytovaných služeb
  • jiných služeb poskytovaných následně na fyzickém místě ve státě obchodníka, jako je rezervace ubytování či pronájem vozidla.

Obchodníci však mohou stanovit odlišné všeobecné podmínky včetně odlišných cen, pokud jsou nabízeny zákazníkům na konkrétním území, případně konkrétním skupinám zákazníků, pokud volba není založena na diskriminačních důvodech.

Konečně nařízení upravuje platby, kdy zakazuje neopodstatněnou diskriminaci zákazníků v rámci obchodníkem přijímaných platebních metod, jde-li o elektronickou transakci, bankovní převod či platbu kartou, jsou-li splněny autorizační požadavky a je-li transakce prováděna v měně, kterou obchodník přijímá.

Nařízení výslovně uvádí, že nezasahuje do dohod omezujících aktivní prodej, nicméně účinností došlo automaticky k zneplatnění těch ujednání dohod o pasivním prodeji, která by byla v rozporu s výše uvedenými zákazy.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte

Infodeska.cz