Legislativní rámec práv a povinností zaměstnanců sociálních služeb


Klíčová slova článku zaměstnanci, sociální služby, povinnosti zaměstnance, omezení pohybu, správní delikt Datum vytvoření článku 14.4.2014 Kdy naposledy čteno 19.8.2019 10:11
Mgr. Lucie Neubertová Mgr. Lucie Neubertová

KMVS advokátní kancelář, s.r.o.
Hellichova 1
11000 Praha
http://www.kmvs.cz

V rámci svého příspěvku se zaměřím na představení základního legislativního rámce práv a povinností zaměstnanců sociálních služeb.

Postavení klienta sociální služby

Pracovníci sociální služby by měli v rámci uplatňování svých povinností vždy vycházet z § 2 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Toto zákonné ustanovení uvádí, že rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob.

Zákon o sociálních službách také výslovně uvádí, že sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. Zákon tak v tomto bodě zdůrazňuje, že zaměstnanci v sociálních službách jsou povinni postupovat v rámci své pracovní činnosti tak, aby nenarušovaly práva klientů, deklarována v rámci Listiny základních práv a svobod a mezinárodních smluv v oblasti lidských práv, kterými je Česká republika vázána. Pracovníci sociálních služeb by tak měli vždy postupovat tak, aby v rámci poskytování svých sociálních služeb dbali na dodržování právo na ochranu soukromí klientů, právo na osobní a rodinný život atd.

Pracovníci sociálních služeb jsou také vázáni důležitou povinností podle § 100 zákona o sociálních službách zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, které se při své činnosti dozvědí. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou pracovníci sociální služeb zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

Pomoc v oblasti sociálních služeb musí dle zákona také vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Povinnost vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby, je ze zákona stanovena poskytovateli sociálních služeb, tedy zařízení. V rámci každodenního provozu poskytovatele sociálních služeb, tak naplnění těchto cílů provádí právě jeho zaměstnanci.

Oprávnění a povinnosti zaměstnanců sociální služby

Vzhledem k tomu, že rámec základních práv klientů je upraven obecně, má v praxi podstatný vliv na jeho zachovávání vnitřní pravidla konkrétního zařízení sociální služby. Tato vnitřní pravidla jsou kodexem chování klientů, ale také zaměstnanců sociální služby, která jsou „šita na míru“ konkrétnímu zařízení a vychází nejen z právních předpisů, ale také zkušeností konkrétního zařízení. Soubor vnitřních pravidel zařízení sociální služby jsou zaměstnanci sociální služby povinni dodržovat. Porušování vnitřních pravidel pak má důsledky v pracovně-právní rovině.

Součástí vnitřních pravidel jsou také standardy kvality sociálních služeb, které tvoří soubor kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. V rámci vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, je uveden obsah standardů kvality, který poskytovatel sociálních služeb musí mít zajištěn.

Je však třeba zdůraznit, že ve smyslu § 91 zákona o sociálních službách, se i klienti v rámci smlouvy o poskytnutí sociální služby zavazují dodržovat vnitřní pravidla, stanovená poskytovatelem sociálních služeb. Zaměstnanci sociálních služeb jsou tak jednoznačně oprávněni vyžadovat plnění vnitřních pravidel ze strany klientů. Soustavné nebo závažné nedodržení vnitřních pravidel ze strany klientů, tak může mít za následek i výpověď smlouvy o poskytnutí sociální služby.

Je však třeba uvést, že v případě, že tedy klienti poruší své povinnosti, pak jsou odpovědni za taková porušení jako každá jiná osoba. V případě porušování povinnosti klientů, tak přichází v úvahu nejen možnosti ukončení smlouvy o poskytnutí sociální služby, ale též trestněprávní postih nebo uložení pokuty za správní delikt.

Opatření omezující pohyb

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte