K osobě opatrovíka ve správním řízení


Klíčová slova článku opatrovník, podmínky výkonu funkce, správní orgán, správní řád, správní řízení Datum vytvoření článku 23.7.2010 Kdy naposledy čteno 4.10.2024 10:42
Mgr. Barbora Baslíková

Advokátní kancelář JUDr. Prokop Beneš
Antala Staška 38
14000 Praha
http://bcak.cz

Základní úprava týkající se opatrovnictví ve správním řízení je zakotvena v ust. § 32 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. V případě zastupování opatrovníkem jde o formu zastupování, ve které není rozhodující vůle osoby, jež je zastupována. Důvody ustanovení opatrovníka vyjmenovává správní řád taxativně v ust. § 32 odst. 2. V případě, že je splněna některá ze zákonných podmínek předvídaná tímto ustanovením, je správní orgán povinen účastníkovi řízení opatrovníka ustanovit k hájení jeho práv.

O ustanovení opatrovníka rozhoduje správní orgán usnesením. V případě opatrovníka se tedy jedná o zastoupení individuální a obligatorní. Opatrovník je správním orgánem ustanoven ad hoc – jen pro účely konkrétního správního řízení. Funkce opatrovníka zaniká přímo ze zákona, jakmile pominou důvody, pro které byl opatrovník ustanoven.

V ust. § 32 odst. 4 správního řádu jsou pak stanoveny určité „předpoklady či podmínky“ pro výkon funkce opatrovníka, kterými by se měl správní orgán při rozhodování o ustanovení konkrétní osoby opatrovníkem řídit. Správní řád říká, že správní orgán ustanoví opatrovníkem zpravidla toho, u koho je osoba, jíž se opatrovník ustanovuje, v péči, anebo jinou vhodnou osobu. Posouzení otázky, kdo je tzv. vhodnou osobou, je ponecháno na úvaze a rozhodnutí správního orgánu. Za vhodnou osobu se zejména považuje ten, kdo je k účastníku řízení v příbuzenském poměru. Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 559/2000 uvedl, že „Osobu opatrovníka je třeba hledat především v okruhu osob blízkých osobě zastupovaného, resp. těch, jež jsou schopny skutečně reprezentovat zájmy účastníka“, přičemž k výše uvedenému lze ještě dodat, že pro řádný výkon funkce opatrovníka je vhodné ustanovit opatrovníkem takovou osobu, která je z vlastní vůle ochotna a schopna tuto funkci vykonávat. „Správní řád mluví obecně o „jiné vhodné osobě“ a nevylučuje tedy, aby se opatrovníkem stala i osoba právnická“[1], což znamená, že nepodaří-li se správnímu orgánu ustanovit opatrovníkem osobu v příbuzenském poměru, která je ochotna tuto funkci vykonávat, může správní orgán ustanovit jako vhodnou osobu např. obec, v níž má osoba trvalý pobyt, nebo určité zájmové sdružení apod. Jelikož se však jedná o právnickou osobu, musí tato zajistit, aby opatrovnictví, resp. úkony opatrovníka, za ni vykonávala k tomu vhodná osoba, která bude zájmy opatrovance (účastníka řízení) řádně hájit. Kdo je pro funkci opatrovníka nejvhodnější musí správní orgán především posuzovat vždy vzhledem ke konkrétním okolnostem daného případu.

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte