Jaké jsou zákonné kompetence a působnost dozorčí rady akciové společnosti


Klíčová slova článku dozorčí rada, kompetence členů dozorčí rady, povinnosti dozorčí rady, působnost dozorčí rady Datum vytvoření článku 9.6.2010 Kdy naposledy čteno 19.11.2017 20:33
Mgr. Ľuboš Fojtík Mgr. Ľuboš Fojtík

Konečná & Zacha, s.r.o., advokátní kancelář
Lazarská 3
11000 Praha
http://konecna-zacha.com

Zákonná úprava kompetence dozorčí rady je obsažená v ustanoveních §§ 197 - 199 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „ObchZ“) a vymezuje působnost dozorčí rady společnosti, jakožto kontrolního orgánu společnosti tak, že dozorčí rada je především povinna ke kontrolní činnosti – byť se zdaleka nejedná o oprávnění a povinnosti jediné.

Dozorčí rada je povinna tuto kontrolní činnost provádět řádně, svědomitě a dbale a s respektem k požadavku profesionality při výkonu své činnosti.

Pokud by tímto způsobem nepostupovala, jednalo by se o porušení její zákonné povinnosti řádného výkonu kontroly.[1]

Základní kontrolní povinností dozorčí rady je dohlížet na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Při dohledu dozorčí rada zjišťuje, zda představenstvo vykonává svou působnost v souladu s právními předpisy. Dozorčí rada je oprávněna (a povinna) kontrolovat, zda členové představenstva jednají v souladu se zájmy společnosti a zda jednají s vynaložením péče řádného hospodáře, neboli kontrolovat plnění právních povinností.

Dozorčí radě nicméně nepřísluší, aby sama přímo či nepřímo řídila společnost ani zasahovala představenstvu do jeho řízení.[2] Dozorčí rada nemůže představenstvu určité jednání přikázat nebo podmínit svým souhlasem.[3] Z tohoto pravidla existuje výjimka, a to v případě uvedeném v ust. § 193 odst. 2 ObchZ.[4]

Dozorčí rada tak není oprávněna se dožadovat, aby se členové představenstva účastnili jejích zasedání, ani toho, aby členové představenstva plnili jiné „úkoly“ dozorčí rady.

Nad rámec působnosti dozorčí rady ve vztahu k představenstvu uvedené výše, má dozorčí rada další okruhy působností své kontrolní činnosti, a to:

(i) kontrola obsahu účetních knih, obchodních knih a jiných dokladů;

(ii) přezkum správnosti účetních výkazů;

(iii) svolávat valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti a navrhovat jí potřebná opatření (§ 199 odst. 1

ObchZ);

(iv) povinnost přezkoumat výkon působnosti představenstva v záležitostech určených „kvalifikovanými“ akcionáři a uplatňovat na jejich návrh právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva (§ 182 odst. 1 písm. b) a c) ObchZ); a dále

(v) povinnost podávat pravidelné zprávy o své činnosti.

Jestliže by byly kontrolní činnosti dozorčí rady kladeny překážky, dozorčí rada by měla svolat valnou hromadu a požadovat odvolání členů představenstva, popř. sama členy představenstva vyměnit, spadá-li to do její pravomoci.[5]

Členové dozorčí rady jsou za účelem prováděné kontroly oprávněni nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti. Zákon sice výslovně nespecifikuje termín doklady a zápisy společnosti, zejména jimi však budou zápisy z představenstva, různé smlouvy a podání na všechny státní orgány. Rovněž není zcela jasně vyjádřeno, co se myslí slovem „nahlížet“. Pod nahlížením lze rozumět pořizování si informací ze všech dokladů a záznamů společnosti, a to jak vizuálním způsobem, tak pomocí prostředků trvalého uchování těchto informací (pořizování si kopií).[6]

Lze tedy mít obecně za to, že členům dozorčí rady nelze odmítnout nahlédnutí do jakéhokoli dokladu, např. s odkazem na zákonem stanovenou povinnost mlčenlivosti či obchodní tajemství. Naproti tomu, nahlížení do zápisů představenstva a uvedené vykonávání kontroly ve vztahu k představenstvu však nelze bez dalšího důvodně považovat za oprávnění členů dozorčí rady k přímé/osobní účasti členů dozorčí rady na zasedání představenstva.

Na jedné straně dává zákonodárce poměrně široké možnosti dozorčí radě nahlížet do dokladů společnosti, nezajišťuje však dostatečně aktivní spolupráci statutárního orgánu společnosti.[7] Z přiměřeného použití mandátní smlouvy je sice třeba dovodit povinnost představenstva poskytovat informace dostatečné k výkonu činnosti, tato zákonná úprava je však ve vztahu ke společnosti, nikoli k dozorčí radě[8] (byť ani tuto možnost není možné zcela vyloučit).

Působnost a prostředky dozorčí rady ve vztahu k představenstvu

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte

Infodeska.cz