Šikanózní insolvenční návrh a možnost obrany


Klíčová slova článku insolvenční návrh, insolvenční řízení, obrana, úpadek, šikana Datum vytvoření článku 16.5.2011 Kdy naposledy čteno 17.1.2019 11:32
JUDr. Kamil Šebesta, MBA JUDr. Kamil Šebesta, MBA
Mgr. Andrej Lokajíček

KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
CITY TOWER - Hvězdova 1716/2b
140 78 Praha
http://www.ksd.cz

V roce 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“), který nahradil dosavadní úpravu obsaženou v zákoně č. 326/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který již nevyhovoval současným potřebám a trpěl mnohonásobnou novelizací bez jednotné koncepce.

Úvodem je třeba říci, že insolvenční zákon ve srovnání s původní úpravou jasněji rozděluje insolvenční řízení do jednotlivých fází, ve kterých insolvenční soud řeší nejprve otázku, zda je dlužník v úpadku a poté, jakým způsobem bude úpadek řešen (v úvahu přiházejí konkurs, reorganizace či oddlužení). Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu, který na základě návrhu vydá vyhlášku o jeho zahájení do 2 hodin od podání návrhu, resp. po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne, pokud byl doručen insolvenční návrh soudu méně než 2 hodiny před koncem úředních hodin.

První fází je poté insolvenční řízení předcházející samotnému vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka, po kterém následuje samotné rozhodování o způsobu řešení úpadku dlužníka. Tato první fáze je klíčová pro zjištění, zda se dlužník vůbec nachází v úpadku, či nikoliv. Zde je třeba zmínit, že tuto skutečnost a její dosah si však široká veřejnost a mnozí obchodní partneři „dlužníka“ plně neuvědomují.

V poslední době se tak stává zcela běžným jevem, že věřitelé, kteří mají za svým obchodním partnerem pohledávku, neváhají využít možnosti podání insolvenčního návrhu, kterým však nesledují a priori řešení objektivního stavu úpadku partnera jako dlužníka, ale právě úhradu jejich i sporné pohledávky. Tento „zaběhnutý“ postup naznačuje např. i nedávné zahájení insolvenčního řízení proti nejmenované politické straně na základě návrhu obchodní společnosti, která posléze ve svém prohlášení výslovně uvedla, že cit.: „Podání insolvenčního návrhu je standardním krokem a běžným postupem při řešení pohledávek společnosti, za všemi obchodními partnery." Nutno podotknout, že insolvenční návrh po příslibu úhrady ze strany nejmenované politické strany vzala obchodní společnost zpět.

Nepochybujeme, že si adresáti právní úpravy obsažené v insolvenčním zákoně jsou vědomi cíle a snahy zákonodárce co možná nejvíce urychlit zahájení insolvenčního řízení. Již samotné zahájení insolvenční řízení směřuje k zásadnímu omezení dlužníka, vůči kterému je vedeno, konkrétně jej omezuje v nakládání s majetkem (srov. § 111 ve spojení s § 109 insolvenčního zákona) tak, aby byly co možná nejlépe zajištěny oprávněné zájmy věřitelů oproti dlužníkovi, který hospodářsky nezvládl svou činnost a nachází se v úpadku. Zahájením insolvenčního řízení a účinky s tímto spojenými zamýšlel zákonodárce dlužníka v podstatě okamžitě výrazně omezit v nakládání s majetkovou podstatou, tj. v možnosti vyvést z majetkové podstaty majetek, jehož zpeněžením by došlo k uspokojení věřitelů (byť poměrnému, ale vyššímu). Záměrem zákonodárce bylo rovněž šetření majetkové podstaty při jednoznačném zjednodušení následného odklizení dopadů neúčinných právních úkonů dlužníka (eliminace takových úkonů, resp. jejich snížení).

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte