Zpětvzetí stížnosti pro porušení zákona ve prospěch Pavla Tykače proběhlo v souladu se zákonem

Ministerstvo spravedlnosti reaguje na včerejší článek časopisu Týden s názvem Poprask mezi právníky (s. 26). Autor textu Marek Přibil v něm rozporuje rozhodnutí ministryně spravedlnosti Heleny Válkové o zpětvzetí stížnosti pro porušení zákona ve prospěch Pavla Tykače, kterou podala k Nejvyššímu soudu předchozí ministryně Marie Benešová. Podle autora jde o „nestandardní postup“, který je „na hraně zákona“ a který „by znamenal, že do výsostné agendy justice začínají přímo zasahovat zástupci exekutivy“. Ministerstvo spravedlnosti takovou interpretaci odmítá.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková vzala stížnost pro porušení zákona zpět po pečlivém prostudování spisu, který je v této věci na Ministerstvu spravedlnosti veden, a přiklonila se tak jak k právnímu názoru vyjádřenému ve zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2013, kterým byla ústavní stížnost obviněného Pavla Tykače odmítnuta jako nedůvodná, tak k právnímu názoru Nejvyššího státního zastupitelství, které zaujalo v rámci přezkumného řízení. V neposlední řadě vycházela i z právního rozboru zpracovaného odborem dohledu samotného Ministerstva spravedlnosti, z něhož rovněž jednoznačně vyplynulo zamítavé stanovisko k podání stížnosti.

Trestní řád nikterak nebrání ministru spravedlnosti vzít stížnost pro porušení zákona zpět, byla-li podána předchozím ministrem spravedlnosti. Označením ministr spravedlnosti je v ustanovení paragrafu 266 odstavce 6 trestního řádu nepochybně míněna funkce, nikoliv konkrétní osoba ministra.

Ostatně již v minulosti byla taková interpretace v praxi uplatněna. Například v roce 2010 vzal ministr Jiří Pospíšil zpět stížnost Daniely Kovářové, která ji podala ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka odsouzených za krádež 74 milionů korun. I tehdy nebylo podání stížnosti doporučeno experty Ministerstva spravedlnosti a postrádalo souhlasné stanovisko příslušného státního zastupitelství.

Je tedy naprosto nelogické kladení otázky, o jakém rozhodnutí lze v kontextu případu Pavla Tykače uvažovat jako o možném zásahu moci výkonné do moci soudní.

Tiskový odbor Ministerstva spravedlnosti ČR