Sjednocující právní názor Nejvyššího soudu týkající se rozhodčího řízení
Vzhledem k tomu, že v rámci odborné veřejnosti, ovšem s dopady pro četná smluvní ujednání, vznikaly pochybnosti o právním názoru Nejvyššího soudu v rámci rozhodčích řízení (v otázce platnosti rozhodčích doložek), přijal velký senát Nejvyššího soudu sjednocující právní názor, který je totožný s názorem Vrchního soudu v Praze, jenž byl již dříve publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.
Podle velkého senátu Nejvyššího soudu platí, že pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc (pro tento konkrétní případ), respektive konkrétní způsob jeho určení, ale v této souvislosti jen odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná pro obcházení zákona a to podle § 39 obč. zákona.
Nebo-li pokud subjekt, který není stálým rozhodčím soudem,zřízeným na základě zákona, vykonává takové činnosti, které spadají podle zákona o rozhodčím řízení výlučně do působnosti stálých rozhodčích soudů, jde o zcela zřejmý a logický odvoditelný úmysl obcházet zákon a o nastavení podmínek vzbuzujících pochybnosti o nestranném a předvídatelném rozhodování. Nelze mít ani za to, že by se účastníci byli dohodli na tom, že by jejich případný spor řešil ad hoc rozhodce, neboť žádný takový rozhodce nebyl v rozhodčí smlouvě přímo uveden, tedy jasným a zákonu odpovídajícím způsobem nebyl stanoven způsob, jak by příslušný rozhodce měl být určen.
Velký senát Nejvyššího soudu rozhodoval na základě věci 30 Cdo 1945/2010 (zatím rozhodnutí není publikováno na webových stránkách a bude zveřejněno po vypracování rozhodnutí s odůvodněním), který mu byl senátem 30 Cdo postoupen k zaujetí sjednocujícího právního názoru.
Velký senát Nejvyšší soud v tomto sporu zrušil rozhodnutí usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. února 2010 (57 Co 150/2009-51) a také usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 2. února 2099 (15 C 238/2008-18), protože oba soudy rozhodly v rozporu s tímto právním názorem. Proto se spor vrací soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí s tím, že okresní soud je vázán právním názorem Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud by mohl změnit svůj názor leda novým rozhodnutím svého velkého senátu.
