Reklama na potravinový doplněk klamala spotřebitele
„Cítíte příznaky podobné chřipce a nachlazení? Užívejte multiIMUN AKUT s okamžitým nástupem účinku.“„MultiIMUN aktivuje imunitní systém a okamžitě pomáhá posílit obranyschopnost.“„MultiIMUN AKUT extra silná dávka přirozené imunity.“ Taková sdělení obsahovala reklama na potravinový doplněk, kterou 322 krát v průběhu necelého jednoho měsíce odvysílala Televize Barrandov.
Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání touto reklamou porušila společnost OMEGA PHARMA a. s. (dále stěžovatel), zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a Rada jí udělila pokutu ve výši 800 tisíc korun.
Nejvyšší správní soud pokutu potvrdil s tím, že kombinace obsahu reklamního sdělení a jeho grafického zpracování mohla vzbuzovat v adresátech reklamy dojem, že prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným chřipkové onemocnění léčit.
Soudci Nejvyššího správního soudu ve svém rozhodnutí odkázali na dřívější judikaturu soudu, např. rozhodnutí ve věci čj. 7 As 48/2008-72 ve věci Varixinal. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud mimo jiné uvedl, že „Doplněk stravy je v souladu s platnou právní úpravou potravinou, a proto nelze akceptovat reklamní sdělení, které tuto potravinu způsobem prezentace a charakteristikou přiblíží léčivům, až dokonce vyvolá dojem, že v podstatě jedná o léčivo.“ Tento právní názor Nejvyšší správní soud potvrdil a dále rozvinul v rozsudku čj. 1 As 49/2009-45, ve věci Lipovitan. Zde se uvádí: „[P]ro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení § 5d odst. 1 písm. d) zákona o regulaci reklamy není rozhodné, zda byly v reklamě na doplněk stravy uváděny pravdivé informace o účincích užívání prezentovaného přípravku, ale zda kombinace obsahu reklamního sdělení a jejího grafického zpracování může vzbuzovat v adresátech reklamy dojem, že prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným lidské choroby léčit nebo jim předcházet.“ Pro naplnění skutkové podstaty je dostačující, pokud je na takové schopnosti přípravku obsahem reklamního sdělení pouze odkazováno.
Senát NSS nedal za pravdu stěžovateli ani v tvrzení, že Rada použila pro svoje hodnocení kritérium odpovídající spotřebiteli jako osobě nesvéprávné, která není schopna sama prakticky nic posoudit, na 100% věří všem reklamním sdělením a„chová se vůbec spíše jako průměrná ovce, než jako průměrný spotřebitel. Průměrný spotřebitel rozhodně nezamění potravinový doplněk s obsahem vitamínu C s léky na chřipku.“
Podle legislativy EU nelze vnímat průměrného spotřebitele jako statický pojem. Naopak je nutné zohlednit specifické charakteristiky konkrétní cílové skupiny, které tuto skupinu spotřebitelů činí zvláště zranitelnou.
„V daném případě lze mít za to, že cílovou skupinou posuzované reklamy je skupina spotřebitelů nemocných chřipkou či obdobnými nemocemi, a to s ohledem na povahu nabízeného produktu, reklamní sdělení akcentující zbavení nepříjemných příznaků chřipkového onemocnění a ostatně i období vysílání reklamních spotů, tj. leden a únor, kdy pravidelně vrcholí chřipková sezóna a v populaci se vyskytuje značné procento osob nemocných chřipkou, respektive nemocemi s obdobnými příznaky. Lze mít rovněž za to, že skupina osob nemocných určitou chorobou je obzvláště zranitelná jako cílová skupina reklamy na produkt slibující vyléčení, resp. odstranění příznaků této choroby. Průměrný spotřebitel nemocný určitou chorobou je totiž nepochybně více náchylný uvěřit určitému tvrzení ohledně vyléčení jeho choroby než průměrný zcela zdravý spotřebitel. I tento argument hovoří pro to, aby byla předmětná reklama hodnocena relativně přísněji,“ píše se mimo jiné v rozhodnutí NSS.
Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. ledna 2014, sp. zn. 4 As 98/2013.
Sylva Dostálová
tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu
