Nejvyšší správní soud zrušil specializovaná kolégia

Plénum Nejvyššího správního soudu v souladu s § 15 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního a § 11 odst. 2 písm. d) Jednacího řádu Nejvyššího správního soudu rozhodlo o návrhu předsedy Nejvyššího správního soudu na zrušení finančně správního kolegia a sociálně správního kolegia. Zrušením kolegií k 1. lednu 2014 skončí rozdělení soudu na specializovaná pracoviště.

Nejvyšší správní soud vznikl v roce 2003. Po více než deseti letech přišel čas na zhodnocení „první etapy“ a vymezení dalšího směřování. Soud se úspěšně zhostil své role v ochraně veřejných subjektivních práv jednotlivce a sjednocování rozhodnutí nižších soudů. I nadále by měl rozvíjet právo pohledem systémovým, formulovat a prosazovat společné principy veřejného práva.

Soudce Nejvyššího správního soudu proto musí být vybaven schopností průřezového myšlení, vědět „o všem něco a o něčem všechno“, být komplexní osobností, která rozumí různým technokratickým žargonům jednotlivých komunit, ale nepřejímá je, nýbrž je s pozorností zaměřenou na klíčové principy veřejného práva a celého právního řádu rozumně, srozumitelně a přesvědčivě dokáže „přeložit zpět“ tak, aby jim porozuměl běžně vzdělaný člověk.

Zařazení rozdílných osobností do jednotlivých senátů je dostatečnou zárukou vytvoření kvalitní právní argumentace při řešení jednotlivých případů a rozhledu i v mimoprávních oblastech důležitých pro rozhodovací činnost. Každý ze soudců je zároveň oním kamínkem v pestré mozaice, kterou by soud měl tvořit.

Této vizi pestrého a intelektuálně silného soudu a soudců však musí vedle funkčního a personálního rámce odpovídat i vnitřní organizační uspořádání soudu. Kolegia na Nejvyšším správním soudu vznikla v roce 2004 z důvodů historických a jisté setrvačnosti okolní úpravy, nikoliv z důvodů funkčních či systémových. Po celou dobu své existence nenalezla kolegia svou věcnou náplň a v životě soudu nehrála žádnou významnou roli. Otázka další existence kolegií se tak stala spíše rozhodnutím o specializaci, tedy o tom, zda má soud zůstat rozdělen na specializované senáty v rámci kolegií, nebo zda má být tato specializace zrušena.

Nejvyšší správní soud se rozhodl vydat cestou univerzality a zrušit spolu s kolegii i dosavadní specializaci jednotlivých senátů ve vymezených agendách. Rozmanitost agend, jejich přibývání a ubývání, společné rysy soudního rozhodování v již specializovaném prostředí správního soudnictví jakožto plnohodnotné větve soudního systému vytváří prostor, který nepotřebuje a zřejmě ani neumožňuje další rozlišování do specializovaných podoblastí.

Zrušení specializace umožní širokou odbornou debatu ve všech agendách napříč celým soudem, zabrání nebezpečnému zakonzervování a ustrnutí judikaturního vývoje, parcelaci práva či neprovázanosti rozhodování mezi jednotlivými agendami. Rolí nejvyšších soudů je nejen sjednocovat, ale také nezastavit se na místě (podobně jako na místě nestojí právo a společnost) a hledat a snad i nacházet nová, lepší řešení.

Josef Baxa

předseda Nejvyššího správního soudu

Celé usnesení ze dne 27. listopadu 2013 naleznete zde.