Právní aktuality 3.10.2013 - 16.10.2013

Novela tiskového zákona (16.10.2013)

Dne 2.10.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 305/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy je účelem zákona nově upravit vydávání periodického tisku orgány územních samosprávných celků, a to tak, aby byla zajištěna objektivita a vyváženost v něm publikovaných informací. Dosavadní znění tiskového zákona totiž vydávání periodik územními samosprávnými celky neobsahovalo. Mělo však docházet k situacím, kdy přestože jsou tato periodika financována z veřejných prostředků, v tomto případě z rozpočtů obcí a krajů, často v nich byly obsaženy a obhajovány pouze názory rady obce a politických sil v ní zasedajících a naopak bylo zamezováno přístupu jiných stanovisek, například tím, že nepohodlné příspěvky opozičních zastupitelů nebo čtenářů bývaly redakcemi odmítány. Tím vším mělo, na této lokální úrovni, docházet k omezování svobodné soutěže politických sil.

Předkladatelům návrhu zákona šlo o podporu svobodné soutěže politických sil v předestřeném ohledu a o dosažení stavu, kdy jsou občané územních samosprávných celků prostřednictvím dotčeného média informováni o činnosti a průběhu jednání jimi volených zástupců skutečně objektivně. Zároveň má být díky novele stanoven vlastní kontrolní mechanismus plnění povinností územními samosprávnými celky při vydávání těchto tzv. radničních periodik.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.11.2013.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (16.10.2013)

Dne 2.10.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 310/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony.

Zákon je dle důvodové zprávy další z reakcí na stále se zvyšující finanční zátěž pro spotřebitele elektřiny, potažmo i pro státní rozpočet, která je způsobena jednak hrazením nákladů na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie v ceně elektřiny, ale také nepřiměřeně vysokým stupněm nejistoty spotřebitelů týkajícím se ceny elektřiny na následující rok v rozsahu ovlivněném výší ceny na úhradu nákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů energie. Pro omezení finanční zátěže spotřebitelů a současně pro stabilizaci a předvídatelnost budoucí výše ceny považoval tedy zákonodárce za nutné zavést v systému obnovitelných zdrojů energie opatření na stabilizaci dopadů této podpory na konkurenceschopnost českého průmyslu i na obyvatele České republiky. To se projevilo právě vydaným zákonem.

Vedle zákona o podporovaných zdrojích energie je novelizován rovněž zákon o hospodaření energií a zákon č. 318/2012 Sb.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých svých ustanovení nabývajících účinnosti dny 1.1.2014 a 1.7.2014, dnem 2.10.2013.

Zákon o povinném značení lihu (16.10.2013)

Dne 2.10.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 307/2013 Sb. zákon o povinném značení lihu.

Zákon zcela nově stanovuje, jak povinně značit líh ve spotřebitelském balení pro účely správy spotřební daně z lihu, podmínky nakládání s lihem a působnost správních orgánů v souvislosti se značením lihu a s nakládáním s lihem, když nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu, a jeho novelami. V dosavadní právní úpravě totiž byla, dle důvodové zprávy, identifikována celá řada dílčích nedostatků legislativního i věcného charakteru, přičemž po jejich řešení volaly jak hlasy z Ministerstva financí a Celní správy, tak z řad výrobců a dovozců lihovin. Naléhavost řešení těchto problémů ještě zvýšila tzv. methanolová aféra z léta a podzimu minulého roku, která poukázala na rozvinutý černý trh s lihovinami. Ta vyvolala konečnou potřebu předložit k projednání novou podobu zákona o značení lihu, který by obsahoval účinná opatření a nástroje k potlačení černého trhu. Ukázalo se totiž, že rozsah navrhovaných změn ospravedlňuje v zájmu přehlednosti právní úpravy namísto novelizace té dosavadní přijetí zákona zcela nového.

Prezentovaným účelem zákona je tedy zejména zamezit nelegální výrobě lihu a zajistit, aby výroba, dovoz, prodej, skladování, distribuce a vývoz lihu probíhal v souladu s platnými právními předpisy, především s těmi, které upravují nakládání s lihem a spotřební daně. Tím mají být omezeny daňové a celní úniky a rovněž zajištěna potřebná ochrana spotřebitele. I když nelze zcela jistě předpokládat, že by se podařilo dosáhnout úplného vymýcení černého trhu, měla by nová právní úprava, dle důvodové zprávy, představovat výrazně pozitivní posun v oblasti výroby, povinného značení a distribuce lihu.

Současně byl ve stejné částce Sbírky zákonů publikován pod č. 308/2013 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu. Zákon novelizuje více než desítku dalších zákonů, mezi nimi například přestupkový zákon, živnostenský zákon, zákon o lihu nebo zákon o spotřebních daních.

Oba zákony nabývají účinnosti, s výjimkou některých svých ustanovení, dnem 1.12.2013.

Zákon o zrušení karty sociálních systémů (16.10.2013)

Dne 2.10.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 306/2013 Sb. zákon o zrušení karty sociálních systémů.

Karta sociálních systémů měla být institutem spojujícím v sobě funkce veřejné listiny a platebního prostředku. Do českého právního řádu byla zavedena tzv. sociální reformou. Přes počáteční problémy byly karty svým budoucím držitelům průběžně vydávány, nicméně se na přelomu loňského a letošního roku začalo stále zřetelněji ukazovat, že přibližně 90 % příjemců karty sociálních systémů vůbec nevyužívá její platební funkci a pro poskytování příslušné sociální dávky volí její bezhotovostní převod na svůj účet. K institutu karty sociálních systémů tak, jak byl realizován, již od počátku zaznívaly zásadní výhrady ze strany Národní rady zdravotně postižených, Veřejného ochránce práv, ale i představitelů politické opozice. Z těchto i dalších příčin zákonodárce nakonec dospěl k většinovému rozhodnutí, že je potřeba celou myšlenku tak, jak byla původně nastavena, zásadním způsobem přehodnotit, přičemž legislativním projevem tohoto rozhodnutí je právě vydaný zákon.

Legislativně-technicky dochází ke změně zákona o Úřadu práce České republiky, zákona o státní sociální podpoře, zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zákona o zaměstnanosti, zákona o sociálních službách, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zákona o přestupcích, zákona o správních poplatcích a zákonů č. 366/2011 Sb. a 367/2011 Sb. Zrušuje se rovněž vyhláška č. 424/2011 Sb., o vzoru, náležitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náležitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka, a to včetně svých novel.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.11.2013.

Novela zákonů v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (08.10.2013)

Dne 30.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 303/2013 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.

Zákon provádí další změny, které bylo nutné v právním řádu provést v návaznosti na právě aktuální rekodifikaci soukromého práva, a to v bezmála osmi desítkách zákonů. Je mezi nimi například zákon o státní památkové péči, živnostenský zákon, zákon o bankách, notářský řád, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o rozhodčím řízení, zákon o advokacii, zákon o oceňování majetku, zákon o sociálně-právní ochraně dětí, exekuční řád, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o evropské společnosti, zákoník práce nebo zákon o přeměnách, ale samozřejmě i mnohé zákony další. Bez provedení veškerých změn by právní úprava obsažená v nových zákonech tvořících páteř rekodifikace byla jen těžko aplikovatelná. Některá ustanovení by provázely výkladové obtíže, jinde by zachování současného stavu způsobilo nefunkčnost některých věcných řešení. Jde například o celou řadu nových institutů, se kterými právní řád v dosavadní podobě ještě nepočítá. Vedle změn majících legislativní povahu dochází také ke změnám veskrze nelegislativním, které mají umožnit novou rozsáhlou materii v praxi vstřebat. Jde například o úpravu stávajících informačních systémů, nebo o přípravu informačních systémů nových, příkladně registru smluv o manželském majetkovém režimu.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2014.

Vyhláška o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie (08.10.2013)

Dne 27.9.2013 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 301/2013 Sb. vyhláška o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie.

Byla vydána v souvislosti s publikací nového zákona o Vojenské policii, jehož § 55 v tomto ohledu zmocňuje Ministerstvo obrany. Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie, jež je novým zákonem o Vojenské policii zrušena. Nově podrobně definuje symbol Vojenské policie, zevní označení vojenského stejnokroje, podobu služebního průkazu a vytyčovací pásky a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie. Vyhláška však z dosavadní vyhlášky fakticky vychází, když nad její rámec pouze doplňuje již zmíněný symbol Vojenské policie, kterým je granát se šlehajícími plameny, způsob prokazování příslušnosti k Vojenské policii služebním průkazem a vzhled vytyčovací pásky.

Vyhláška nabyla účinnosti společně s novým zákonem o Vojenské policii, tedy dnem 1.10.2013.

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (08.10.2013)

Dne 30.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 304/2013 Sb. zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob upravenými tímto zákonem jsou spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, rejstřík obecně prospěšných společností a především obchodní rejstřík. Jde o informační systémy veřejné správy vedené v elektronické podobě soudy a zapisují se do nich zákonem stanovené údaje. Například nejvýznamnější z nich, obchodní rejstřík, byl doposud upraven obchodním zákoníkem. Po rekodifikaci již však nebude obsažen v rámci zákona o obchodních korporacích, nýbrž právě vydaným zákonem novým, a to společně s ostatními uvedenými rejstříky. Takové systematické zařazení dané právní úpravy bylo odborníky, kteří se podíleli na procesu rekodifikace soukromého práva, shledáno za nejvhodnější.

Zákonodárce dle důvodové zprávy směřoval k vytvoření svébytného systému veřejného rejstříku právnických osob, případně podnikajících fyzických osob, a k zajištění jeho funkčnosti. Byla zde rovněž snaha, aby nová právní úprava přispěla, v rámci daných možností, ke zlepšení podnikatelského prostředí snižováním administrativní zátěže, přidáním nových funkcionalit a zrychlením rejstříkového řízení. K technickým benefitům majícím to umožnit má patřit například možnost automatizovaného přenosu dat z interaktivních elektronických formulářů.

Zákonem se rovněž zrušuje zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, a to včetně svých novel.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2014.

Zákon o Vojenské policii (08.10.2013)

Dne 27.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 300/2013 Sb. zákon o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii).

Zákon nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, který se s účinností nového zákona zrušuje, a to včetně svých novel. Dle důvodové zprávy již zákon z roku 1992, byť byl několikrát novelizován, nevyhovoval potřebám současné policejní praxe. Nová právní úprava má naopak relevantně reagovat na společenské změny a zejména změny v ozbrojených silách. Jelikož byl dosavadní zákon v některých ohledech kvalitní, řada jeho ustanovení, která se v praxi osvědčila, byla převzata také do nové právní úpravy. Dochází však samozřejmě také k mnoha změnám, například v obsahu některých úkolů Vojenské policie a prostředků sloužících k výkonu policejní činnosti. Předkladatel byl při formulaci návrhu nové právní úpravy veden snahou odstranit nedostatky a nejasnosti dosavadní právní úpravy a zlepšit tím podmínky policejní ochrany ozbrojených sil a chápání její potřebnosti ze strany vojenské i civilní veřejnosti.

Zákonem rovněž dochází k novelizaci přestupkového zákona, zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze a zákona o silničním provozu.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.10.2013.