Právní aktuality 30.8.2014 - 9.9.2014


Novela zákona o důchodovém pojištění(09.09.2014, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.8.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 183/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s úsporami realizovanými ve státním rozpočtu došlo v minulosti k dočasné úpravě pravidel pro valorizaci důchodů. Stalo se tak zákonem č. 314/2012 Sb., jenž stanovil, že pro zvýšení vyplácených důchodů v období od 1.1.2013 do 31.15.2015 se při stanovení růstu cen použije jen jedna třetina procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen. Dle důvodové zprávy však právě vzhledem k tomuto opatření nestačí zvyšování důchodů kompenzovat důchodcům vliv růstu cen, reálná hodnota důchodů se má neustále snižovat. Proto zákonodárce přistupuje ke změně, která bude znamenat vyšší míru zvýšení důchodů již od ledna roku 2015. Opatření má zastavit trend zaostávání vývoje životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.9.2014.

Novela zákona o odpadech(09.09.2014, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.8.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 184/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Novela je především projevem transpozice evropské směrnice 2012/19/EU ze dne 4.7.2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Ta, dle důvodové zprávy, nově vymezuje definici povinných osob (výrobců), jež jsou v členských státech odpovědné za nakládání s elektroodpadem jako usazené subjekty, které jakýmkoliv způsobem uvádí elektrozařízení na trh v daném členském státě, resp. prodávají taková zařízení pod svojí značkou. K takto vymezenému okruhu povinných osob směrnice přidává doposud neregulovaný okruh zahraničních „internetových prodejců“, kteří nejsou usazeni na území daného členského státu, ale dodávají na jeho trh elektrozařízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V návaznosti na to je směrnicí stanoven rámcově institut tzv. zplnomocněného zástupce.

Jedním z hlavních cílů novely je tak, vzhledem k uvedené směrnici, upravit vnitrostátní právní předpisy tak, aby bylo zahraničním subjektům umožněno řádné plnění povinností v České republice, a současně stanovit související pravidla takovým způsobem, který vždy povede k jednoznačnému určení osoby odpovědné za nakládání s elektrozařízeními a elektroodpadem v České republice.

Další změny se týkají například Seznamu výrobců elektrozařízení, kdy má dojít ke zjednodušení jeho administrativní podoby za účelem snížení administrativní zátěže jak na straně ministerstva, tak na straně povinných osob, či Registru míst zpětného odběru, když hlavním smyslem takového jednotného registru sběrných míst má být, aby občané České republiky měli možnost jednoduše nalézt nejvýhodnější místo zpětného odběru bez ohledu na kolektivní systém či výrobce. Novela se dotkne rovněž úpravy uvádění viditelného příspěvku na nakládání s elektrozařízeními a elektroodpadem, kdy bude nově při prodeji nových elektrozařízení umožněno oddělené uvádění nákladů na zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností a nákladů na oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu. V oblasti přeshraniční přepravy použitých elektrozařízení má být zase zamezeno přepravě použitých elektrozařízení, která nejsou přepravována jako odpad, ale ve skutečnosti jím jsou.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika svých ustanovení, dnem 1.10.2014.

Novela zákona o soudech a soudcích(09.09.2014, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.8.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 185/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Na základě právě publikovaného zákona se nově stanovuje funkční období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, přičemž je jeho délka určena na pět let. Dle důvodové zprávy se vycházelo ze skutečnosti, že ostatní soudní funkcionáři, tedy předsedové a místopředsedové uvedených soudů, již délku funkčního období stanovenu mají. Stanovení funkčního období předsedů kolegií by, dle záměru zákonodárce, mělo přispět k personální obnově v těchto funkcích a k výběru optimálních osob, které by uvedené funkce měly zastávat.

Na základě pozměňovacího návrhu Ústavně právního výboru byla do zákona v průběhu jeho projednávání na půdě Poslanecké sněmovny připojena rovněž novela zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Zákon nabývá účinností, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.10.2014.

Novela zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců(09.09.2014, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.8.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 182/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců měl původně nabýt účinnosti od 1.1.2008. Dosavadní systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání měl být s jeho účinností opuštěn, přičemž mělo dojít k zavedení dávkového systému sociálního pojištění. Zákon samotný byl sice schválen v rámci standardního legislativního procesu relativně bezproblémově, návrh jeho paragrafového znění však byl zpracován externě mimo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Při jeho schvalování pak, dle důvodové zprávy, nebyly nijak zohledněny připomínky zaměstnaneckých svazů. Patrně to vyústilo v situaci, kdy na již schválený zákon panovaly různé a relativně rozporné věcné náhledy, což se nakonec projevilo v odložení jeho účinnosti. Ta byla napřed posunuta na počátek roku 2010, následně na počátek roku 2013 a nakonec na počátek roku 2015.

Ani od 1.1.2015 však zákon účinnosti nenabude. Jeho účinnost totiž byla opět odsunuta, tentokrát na začátek roku 2017, a to právě publikovaným zákonem. Stále tak setrvává stav, kdy je odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání upraveno zákoníkem práce. Jedno z jeho přechodných ustanovení, konkrétně § 365, totiž stanovuje, že do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání § 272 až 274 a přechodnými ustanoveními aktuálně platného zákoníku práce, ale také § 205d již zrušeného zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

A proč byla účinnost zákona opět odsunuta? Důvodová zpráva k tomu uvádí, že projednávání předešlého návrhu novely zákona i nedávné poznatky Ministerstva práce a sociálních věcí nasvědčují tomu, že mezi příslušnými subjekty, jež se problematikou zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu či nemoci z povolání zabývají, existují zásadní rozpory v názorech na jeho další podobu, a to dokonce i v tom ohledu, zda má být úrazové pojištění ve smyslu již schváleného zákona vůbec zavedeno. Proto byl požadován další časový prostor pro rozhodnutí vlády vůbec o budoucí podobě zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu či nemoci z povolání.

V souvislosti s tím dochází rovněž ke shodnému posunutí účinnosti u zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, a k novelizaci několika dalších zákonů.