Právní aktuality 30.6.2015 - 14.7.2015
Smlouva s Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu(14.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv
Dne 3.7.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 39/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.
Smlouva podepsaná v Bogotě dne 22.3.2012 se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států, a na daně z příjmu ukládané jménem obou smluvních států, v případě České republiky i jménem jejích nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoliv. Za daně z příjmu se přitom považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z jeho části, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku.
Smlouva vstoupila v platnost dnem 6.5.2015, její ustanovení se budou provádět v souladu s jejím článkem 27.
Novela právní úpravy Finančního analytického útvaru(13.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 1.7.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 166/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
Novelizovaný zákon, vedle mnohého dalšího, upravuje činnost české finanční zpravodajské jednotky (v zahraničí jsou orgány tohoto typu obecně označovány anglickým termínem „financial intelligence unit“), Finančního analytického útvaru. Ten působí v rámci Ministerstva financí. Specifická oprávnění takových jednotek vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů FATF (Finanční skupina proti praní špinavých peněz) a z mezinárodního i evropského práva. Ty pak vyžadují, aby činnosti FAÚ a jím zpracovávané informace podléhaly zvláštnímu režimu. Naplňování standardů stanovených doporučeními FATF je prakticky celosvětově předmětem pravidelných hodnocení prováděných nezávislými orgány, přičemž Česká republika je takto hodnocena výborem MONEYVAL (Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu). Dle důvodové zprávy se v těchto hodnoceních opakovaně vyskytuje požadavek zvýraznění nezávislosti této české jednotky, tedy Finančního analytického útvaru. Také z českého prostředí se průběžně vyskytovaly připomínky k jeho zařazení v rámci Ministerstva financí a k jeho možnému politickému zneužití, k jeho úkolování, k nakládání s výsledky jeho šetření a zejména k možnostem jeho kontroly, která by mohla uvedenému jednání zabránit.
Novelou si zákonodárce kladl za cíl všem těmto připomínkám vyjít vstříc a upravit dotčená ustanovení zákona tak, aby byl Finanční analytický útvar lépe chráněn před možným ovlivňováním jeho činnosti nadřízeným ministrem. Novinkou je kontrola činnosti útvaru vykonávaná Poslaneckou sněmovnou, která projevila zájem přiměřeným způsobem dohlížet na objektivitu, nestrannost a neovlivnitelnost jeho fungování. K tomuto účelu proto zřizuje stálou komisi jakožto samostatný kontrolní orgán. Ta se bude skládat ze sedmi členů, jimiž budou moci být pouze poslanci poslanecké sněmovny. Komise nebude oprávněna zasahovat do personálních pravomocí ministerstva a nahrazovat jeho řídicí činnost.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.10.2015.
Novela trestního zákoníku(13.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 1.7.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 165/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Novela je projevem implementace evropských právních předpisů do českého právního řádu, stejně tak je jejím účelem naplnit některé mezinárodní závazky České republiky.
V první řadě jde o implementaci evropské směrnice 2013/40/EU o útocích na informační systémy, která definuje jednání, jež mají být ve všech státech Evropské unie považována za trestná, a žádá konkrétní minimální výši horní hranice trestní sazby u těchto činů. Dále jde o směrnici 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí, jejíž podstatná část požadavků již sice byla do českých trestních předpisů transponována, přesto se však ukázalo, že je nutné některé dotčené skutkové podstaty trestných činů v oblasti životního prostředí zpřesnit.
Další ze změn se pak týkají naplnění požadavků Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (tzv. Moneyval). Na základě doporučení tohoto výboru by měla být do českého trestního práva zavedena trestnost přípravných jednání u některých trestných činů proti majetku, a sice u trestného činu podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti. Takový požadavek má vyplývat také z Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Vídeňské úmluvy) a Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermské úmluvy). Z doporučení Moneyvalu pak vyplývají rovněž úpravy trestného činu teroristického útoku.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.9.2015.
Novela zákona o důchodovém spoření(13.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 1.7.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 163/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.
Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala, že ukončí fondový penzijní systém důchodového spoření. Zákon je, dle důvodové zprávy, jedním z projevů takto deklarovaného záměru vlády, přičemž jeho primárním cílem je zastavit vstup nových účastníků do tohoto fondového systému. Vstup má být zastaven v předstihu, před ukončením systému, což má ve výsledku snížit nároky na administraci v rámci vypořádání prostředků účastníků a zamezit tak neodůvodněným nákladům na straně státní správy. Jde rovněž o prostředky, které by, v důsledku vstupu nových účastníků, nebyly odvedeny do státního rozpočtu.
Chránit prostředky účastníků před významnějším kolísáním hodnoty majetku v důchodových fondech v období před ukončením systému důchodového spoření má zase prodloužení dočasné výjimky z limitů investování pro počáteční období existence důchodových fondů. To má umožnit investovat konzervativně i ve fondech, jež podle statutů a zákona nejsou konzervativně zaměřeny. Pokud by k prodloužení stávající výjimky nedošlo, musely by penzijní společnosti postupovat v souladu se schválenými statuty a plnit stanovenou investiční strategii. To se jevilo jako problematické především v případě vyvážených a dynamických důchodových fondů. V okamžiku, kdy je již zřejmé, že systém aktuální důchodového spoření bude pravděpodobně zrušen, by totiž, dle zákonodárce, povinnost penzijních společností postupovat tímto způsobem mohla vést i k ohrožení hodnoty prostředků účastníka z důvodů, že investice tak nebudou dlouhodobé, s čímž schválené statuty počítaly.
Ruší se také požadavek kladený na penzijní společnosti dosáhnout v jí obhospodařovaných penzijních fondech po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů alespoň 50 000 účastníků a tomu odpovídající pravomoc České národní banky spočívající v možnosti nařídit převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost, jestliže takového počtu účastníků nebude v dané lhůtě dosaženo. Taková případné intervence dohledového orgánu nebyla již v aktuální situaci před ukončením tzv. II. pilíře považována ani za vhodnou, ani za nutnou. Možnost nařídit převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost v případě, kdy penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům, zůstává.
Zákon nabyl činnosti dnem 1.7.2015.
Novela zákona o spotřebních daních a zákona o pohonných hmotách(08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 29.6.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 157/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Dle důvodové zprávy má novela především pomoci s řešením aktuálních problémů spojených s podvody, respektive daňovými úniky souvisejícími s nakládáním se surovým tabákem. Ten totiž doposud nebyl předmětem spotřební daně, jako takový nespadal pod definici předmětu spotřební daně z tabákových výrobků podle tabákové směrnice, a tedy ani dle zákona o spotřebních daních, a nebyla z něj, s výjimkou situací, kdy byl prodáván konečnému spotřebiteli, odváděna spotřební daň. To novela změní, nově má být zdaněn spotřební daní ze surového tabáku. V souvislosti s tím se rovněž zavádí registr osob skladujících surový tabák na národní úrovni, což by mělo jednak omezit, jednak zprůhlednit pronikání surového tabáku na český trh. Zákonodárce si od popsaných změn slibuje eliminaci daňových úniků, která by měla, ve svém důsledku, vést k nárůstu inkasa státního rozpočtu.
Pokud jde o novelu zákona o pohonných hmotách týkající se kaucí distributorů pohonných hmot, tou má být, a to ústavně konformním způsobem, nastavena výše kaucí tak, aby byl zároveň stále ještě zachován účel a funkce tohoto opatření.
Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.7.2015.
Vyhláška o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli(08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 29.6.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 156/2015 Sb. vyhláška o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, oborech ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb, a podmínkách organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic (o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli).
Vyhláška vydaná podle § 94 odst. 4 zákona o vojácích z povolání nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.
Vyhláška nově definuje status pacienta vojenského poskytovatele, zvláštní podmínky poskytování zdravotních služeb vojenským poskytovatelem ve vztahu ke svobodné volbě poskytovatele zdravotních služeb, zdravotnická zařízení zřizovaná Ministerstvem obrany či zvláštní podmínky poskytování ambulantní a lůžkové péče, zabývá se posuzováním dočasné pracovní neschopnosti, zajištěním lůžkové péče, zvláštními podmínkami poskytování pracovnělékařských služeb, posuzováním zdravotní způsobilosti, zdravotnickou dopravní službou či Centrem zdravotních služeb. Poskytuje rovněž právní rámec pro Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny, polní nemocnice, specializované infekční nemocnice odboru biologické ochrany, vojenské nemocnice, Ústřední vojenskou nemocnici – Vojenskou fakultní nemocnici, Ústav leteckého zdravotnictví, Vojenský rehabilitační ústav, Vojenskou lázeňskou léčebnu, Vojenský zdravotní ústav a Centrum zdravotnického materiálu.
Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2015.
Vyhláška o podrobnostech úřednické zkoušky(08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 1.7.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 162/2015 Sb. vyhláška o podrobnostech úřednické zkoušky.
Dle § 41 zákona o státní službě, podle kterého byla vyhláška vydána, stanoví Ministerstvo vnitra obsah, rozsah a další náležitosti úřednické zkoušky, jíž jsou státní zaměstnanci povinni úspěšně vykonat, a to včetně způsobu jejího provedení a hodnocení. Právě publikovanou vyhláškou činí Ministerstvo vnitra této své povinnosti zadost.
Vyhláška v podrobnostech stanovuje obsah, rozsah a způsob provedení jak obecné, tak i zvláštní části úřednické zkoušky, přičemž pro každou z nich konkretizuje mezinárodní smlouvy, právní i služební předpisy, usnesení vlády a jiné dokumenty, z nichž je potřeba zkušební otázky tvořit. V rámci zvláštní části je okruh požadovaných dokumentů pro každý z oborů státní služby jiný, pro obecnou část je jeden okruh společný. Dále upravuje způsob hodnocení úřednické zkoušky i další náležitosti převážně organizačního charakteru. Nedílnou součástí jsou také vzory osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky, zprávy o jejím neúspěšném vykonání, a protokolu o jejím průběhu.
Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2015.
Zvýšení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu(08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)
Dne 25.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 150/2015 Sb. nařízení vlády o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody.
Dle lázeňského zákona totiž za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody, a to v množství stanoveném v povolení k využívání zdroje, platí uživatel takového zdroje poplatek, jehož jednotkovou výši stanoví vláda nařízením. Doposud byla výše tohoto poplatku určena nařízením vlády č. 385/2001 Sb., a to ve výši 3 Kč za jeden kubický metr. Novým, aktuálně publikovaným nařízením se předchozí nařízení zrušuje a jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody se nově stanovuje na dvojnásobek, tedy na 6 Kč za 1 m3.
Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.7.2015.
