Právní aktuality 25.9.2013 - 2.10.2013


Novela insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (02.10.2013)

Dne 27.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 294/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů.

Insolvenční zákon je účinný již více než pět let. Oproti předchozí právní úpravě prezentované zákonem o konkurzu a vyrovnání zde byla snaha novým zákonem zakotvit doposud absentující nebo nekvalitně zpracované instituty. Došlo, mimo jiné, k posílení principů pozitivní motivace dlužníka i věřitelů u všech způsobů řešení úpadku, k zakotvení základních principů insolventního řízení nebo k zavedení nového systému regulace insolvenčních správců. Jako reakce na vzrůstající zadlužování spotřebitelů se objevil nový způsob řešení úpadku dlužníka – nepodnikatele, tzv. oddlužení, jež je projevem preference sociálního účelu před účelem ekonomickým. Umožňuje totiž dlužníkovi nový start a motivuje jej k aktivní participaci na umořování svého dluhu.

Po letech účinnosti insolvenčního zákona nyní zákonodárce dospěl k přesvědčení, že je vhodná doba revidovat současný stav, zhodnotit dosavadní zkušenosti s aktuální právní úpravou v dané oblasti a odpovídajícím způsobem na poznatky stran kladů a záporů nového úpadkového práva obsaženého v insolvenčním zákoně reagovat. Projevem příslušné reakce je právě publikovaná novela. Změny, které provádí, se týkají například určování insolvenčních správců, věřitelských orgánů, souběhu exekuce a insolvenčního řízení, uplatňování nároků v insolvenčním řízení, oddlužení včetně společného oddlužení manželů nebo odměňování insolvenčních správců. Vedle insolvenčního zákona je novelizován rovněž zákon o insolvenčních správcích.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2014.

Novela občanského soudního řádu (02.10.2013)

Dne 27.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 293/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Tato novela čítající bezmála čtyři stovky novelizačních bodů byla přijata v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Nové hmotněprávní předpisy se opírají o nové pojmosloví. Do právní úpravy zavedly množství doposud neupravených institutů, modifikovaly se instituty již zavedené. Vše je potřeba zohlednit také v civilním právu procesním, právní úpravu civilního procesu je nutné s novými hmotněprávními předpisy harmonizovat. Zákonodárce tak činí právě publikovaným zákonem. Beze změn v něm obsažených by byla nová právní úprava po rekodifikaci v praxi jen obtížně realizovatelná.

Vedle zohlednění nové terminologie zaváděné hmotněprávními předpisy, jež jsou výstupy procesu rekodifikace, se například zrušuje většina ustanovení části třetí hlavy páté doposud upravující tzv. nesporná řízení a řízení v jiných zvláštních věcech. Jejich právní úprava byla vyčleněna do samostatného zákona o zvláštních řízeních soudních publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 292/2013 Sb., o němž bylo blíže pojednáno v předchozí aktualitě.

Kromě občanského soudního řádu je novelizován zákon o soudních poplatcích, zákon o státním zastupitelství a zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2014.

Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu a dalších závazků (02.10.2013)

Dne 27.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 295/2013 Sb. zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013.

Schodek hospodaření dle státního rozpočtu dosáhl v roce 2011 reálně vyšší částky, než jaká byla rozpočtována, respektive předpokládána zákonem č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011. Předpokládalo se, že schodek dosáhne výše 135 mld. korun, nakonec se však zastavil na částce převyšující 142 mld. korun. Dle důvodové zprávy tak bylo nutné uchýlit se k vydání státních dluhopisů, a to ve výši stanovené zákonem o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku. Zákon rovněž počítá s tím, že Česká republika musí vypůjčenými peněžními prostředky hradit výdaje k úhradě závazků souvisejících s dluhovou službou. Primárním důvodem přijetí zákona je tak dle zákonodárce snaha vyhnout se refinančnímu riziku státu, tedy situaci, kdy by se nahromadily splátky dlouhodobých a krátkodobých dluhopisů, a získat zákonný rámec pro plynulé plánování emisní činnosti ve struktuře všech dostupných splatností státních dluhopisů. Pokud by totiž podíl krytí schodku státního rozpočtu krátkodobými dluhopisy byl vysoký a nebyly k dispozici výnosy z prodeje dlouhodobých státních dluhopisů, mohlo by se stát, že trh nebude akceptovat refinancování státními pokladničními poukázkami v potřebném objemu a stát v důsledku toho nebude schopen dostát svým závazkům.

Maximální rozsah Státního dluhopisového programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek je zákonem stanoven ve výši bezmála 8 mld. Kč, maximální rozsah Státního dluhopisového programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013 pak ve výši téměř 150 mld. Kč. Závazky vyplývající z těchto státních dluhopisových programů mají být splaceny nejpozději do 105 let.

Zákon nabyl účinnosti dnem 27.9.2013.

Zákon o zvláštních řízeních soudních (02.10.2013)

Dne 27.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 292/2013 Sb. zákon o zvláštních řízeních soudních.

Nový zákon je jedním z projevů právě vrcholícího procesu rekodifikace soukromého práva. Nová hmotněprávní úprava zavádějící jak instituty zcela nové, tak dosavadní instituty notně modifikující, si samozřejmě vyžádala také provedená příslušných změn v procesních předpisech. Jakákoliv terminologická neshoda nebo byť jen malé riziko, že procesní úprava nebude postačovat k ochraně subjektivních práv vzniknuvších na základě nové soukromoprávní úpravy, jsou nepřípustné.

Jako problematická se dle důvodové zprávy jevila skutečnost, že je současné nalézací občanské soudní řízení stále poznamenáno koncepcí jednotného procesu založenou na socialistické ideologii, dle které stát může prostřednictvím procesu před civilními soudy zasahovat do soukromoprávních vztahů. Byť po roce 1989 došlo k některým změnám pravidel civilního procesu, ten byl a doposud stále je upraven jediným předpisem, občanským soudním řádem. A to bylo po četných diskuzích nakonec vyhodnoceno jako řešení nevhodné. Proto bylo přistoupeno jakožto k nejvhodnějšímu legislativnímu řešení k faktickému rozdělení právní úpravy civilních soudních řízení, přičemž takzvaná nesporná řízení, kde platí tzv. druhá definice účastníků, a jiná zvláštní řízení, která jsou definována třetí definicí účastenství, budou nově upravena v právě vydaném zákoně. Ten bude komplexně upravovat civilní soudní řízení v nesporných a jiných zvláštních věcech, a to za subsidiárního použití občanského soudního řádu.

Při volbě popsaného řešení zákonodárce zohlednil odlišnou povahu obou typů řízení, kdy sporné řízení je ovládáno především zásadou dispoziční a projednací, zatímco nesporná a jiná zvláštní řízení podléhají převážně zásadě oficiality a zásadě vyhledávací. To se v praxi projevuje v mnoha rozdílnostech, které je nutné v právní úpravě postihnout. Odchylky lze nalézt například v otázkách pravomoci, koncentrace řízení, dokazování, jednání, v použití zvláštních druhů rozhodnutí, v rozdílném uplatnění úplné a neúplné apelace v odvolacích řízeních, ale i v dalších procesních aspektech.

Právě vydaný zákon, jenž čítá více než pět stovek paragrafů, tedy obsahuje taxativní výčet všech nesporných a jiných zvláštních řízení a úpravu jejich zvláštností oproti řízení spornému, přičemž řízení tímto zákonem výslovně neupravená budou probíhat podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech sporných. Vyjmenovaná řízení nejsou v tomto novém zákoně upravena komplexně, subsidiárně se bude používat občanský soudní řád.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2014.

Nařízení vlády o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitost (25.09.2013)

Dne 12.9.2013 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 282/2013 Sb. nařízení vlády o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitostí a vzorů žádostí o udělení povolení a povolení k vývozu.

Nové nařízení určené k provedení § 1 odst. 2 a § 8a odst. 1 zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, bylo vydáno v souvislosti s ve stejný den ve Sbírce zákonů pod č. 281/2013 Sb. publikovanou novelou prováděného zákona. Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádostí o udělení povolení. To se s účinností nového nařízení, které ve svých přílohách uvádí seznam stanovených výrobků, jejichž držení se v České republice omezuje z důvodů bezpečnostních zájmů státu, seznam dokladů vyžadovaných k povolení k vývozu určených výrobků a vzory žádostí o udělení povolení k přepravě nebo k dovozu stanovených výrobků, respektive k vývozu určených výrobků, zrušuje.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 30.9.2013.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (25.09.2013)

Dne 17.9.2013 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 284/2013 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Novela je především reakcí na transpozici evropské směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech do českého právního řádu, jež byla provedena zákonem č. 297/2011 Sb. Šlo o problematiku zkušebních komisařů, provozovatelů autoškol, výcvikových vozidel, podmínek přijetí k výuce a výcviku, druhů výuky a výcviku a zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, jejich obsahu a rozsahu. Dle důvodové zprávy byla dalším důvodem k provedení novely potřeba naplnit zmocnění ke stanovení vzoru žádosti o přijetí k výuce a výcviku, jež je zakotveno v § 13 odst. 6 zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění zákona č. 297/2011 Sb. Dochází rovněž k dílčím úpravám formálního a legislativně-technického charakteru a dále k doplnění některých ustanovení v oblasti vedení evidence výuky a výcviku a v oblasti požadavků na ověřování znalostí, dovedností a chování žadatele o řidičské oprávnění při výkonu zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a zkoušek zkušebního komisaře.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15.10.2013.

Novela zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů (25.09.2013)

Dne 12.9.2013 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 281/2013 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů.

Dle důvodové zprávy byla hlavním důvodem, proč byla tato novela zpracována a přijata, potřeba přizpůsobit českou právní úpravu relativně novému evropskému nařízení č. 258/2012, kterým se provádí článek 10 protokolu OSN proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, jenž doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva. Novela má zajistit řádnou a efektivní aplikovatelnost tohoto nařízení na území České republiky. Velmi zjednodušeně lze uvést, že se novela obecně týká především povolování vývozu střelných zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva pro individuální vývoz do třetích zemí (tedy mimo EU) za účelem obchodu Ministerstvem průmyslu a obchodu, a to dle požadavků uvedeného nařízení. Doplňují se rovněž některé instituty, které mají vést k účinnému naplnění požadavků stanovených mezinárodními závazky České republiky a jejími zahraničněpolitickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.

Společně se zákonem o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, je novelizován rovněž zákon o správních poplatcích a zákon o střelných zbraních.

Zákon nabývá účinnosti dnem 30.9.2013.

Vyhláška o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh(25.09.2013)

Dne 17.9.2013 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 285/2013 Sb. vyhláška o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh.

Vydání vyhlášky bylo nezbytné z důvodu zmocnění v § 3 odst. 3 zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Upravována je problematika týkající se rozsahu informací a způsobu, jakým tyto informace do centrální evidence předávají hospodářské subjekty a orgány státní správy při uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Přesněji řečeno, vyhláška nově v podrobnostech stanovuje rozsah informací předávaných hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh do centrální evidence a dále způsob předávání informací do této centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy, opět v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh.

Dle důvodové zprávy nová právní úprava prezentovaná vyhláškou vychází z toho, že hospodářský subjekt, na který se vztahuje povinnost vedení lesní hospodářské evidence, může vést část údajů této evidence také pro systém náležité péče a současně pro předávání těchto informací do centrální evidence. Pak je vyhláškou stanoven rozsah a způsob předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy. Centrální evidence je informačním systémem veřejné správy a má být rozdělena na část veřejně přístupnou, která bude sloužit především pro potřeby hospodářských subjektů ke komplexnímu posouzení a hodnocení rizik uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh, a část veřejně nepřístupnou, jež má sloužit výhradně potřebám orgánů státní správy a pověřeným osobám.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.10.2013.

Infodeska.cz