Právní aktuality 14.6.2014 - 18.6.2014
Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s autovraky(18.06.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 9.6.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 105/2014 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb.
Dle novelizované úpravy má provozovatel zařízení ke sběru autovraků zasílat, kromě identifikačních údajů o provozovateli a o osobě autovrak předávající, údajů o souhlasu k provozování zařízení, o převzatém vybraném autovraku a o jeho chybějících částech, nově také fotodokumentaci stavu přijímaného autovraku. Ta musí obsahovat tři fotografie. První má nabízet celkový pohled na autovrak, ze kterého je možné autovrak identifikovat a z něhož je zřejmé, jaký je stav přijímaného autovraku a že se v době pořízení fotodokumentace nachází na provozovně provozovatele. Ze druhé musí být patrný stav vybavení kabiny autovraku, ze třetí pak identifikační číslo VIN. Tato úprava reflektuje změnu v zákoně o odpadech provedenou zákonem č. 169/2013 Sb., kterou byla provozovatelům zařízení ke sběru autovraků obecně uložena povinnost pořizovat fotodokumentaci stavu přijímaných autovraků. Na podzákonné úrovni je nyní pouze definováno množství, požadavky na obsah fotodokumentace a způsob její archivace. Jako důvod veškerých úprav je v důvodové zprávě uváděna snaha zamezit přijímání fiktivních autovraků za účelem vystavení potvrzení o převzetí a přijímání autovraků, s kterými bylo jakkoliv nelegálně nakládáno. Novelizovaná úprava má též umožnit lépe kontrolovat úplnost přijímaných autovraků a tím předcházet jejich neodbornému rozebírání s rizikem ohrožení životního prostředí v důsledku úniku nebezpečných látek do životního prostředí, či dokonce vypalování autovraků. Svůj význam má rovněž reálná možnost kontroly odevzdávání autovraků, jejichž materiálová hodnota je ponížena o části, které byly odebrány a je možné za ně získat finanční prostředky.
Další oblastí, kde dochází ke změně, je skladování autovraků, novela zpřesňuje pravidla pro skladování v zařízení pro jejich zpracování. Skladovat na sobě bez technických opatření bude možné pouze dva autovraky, více než dva na sobě bude možné skladovat pouze s technickými opatřeními zabezpečujícími jejich stabilitu. Obecně skladovat autovraky na sobě bude povoleno výhradně v případě, že již nebudou obsahovat žádné provozní náplně ani další nebezpečné látky.
A do třetice jsou novelou zpřísňovány požadavky na zpracování autovraků tak, aby bylo dosaženo plného souladu s evropskou legislativou, zde prezentovanou směrnicí 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností. Jde konkrétně o vypouštění kapalin ze systémů autovraku, o mechanické znehodnocení identifikačního čísla VIN a o vyjímání skel a katalyzátorů. Změnami je sledováno další zvýšení míry ochrany životního prostředí a s tím související podpory recyklace. Ty se mají dotknout především zpracovatelů, jež využívají pouze gravitační způsob vypouštění kapalin, který je nedokonalý. Některé druhy kapalin jím totiž není možné z autovraku odstranit vůbec.
Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 15.6.2014.
Novela vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních(18.06.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 9.6.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 103/2014 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.
První z novelizovaných vyhlášek byla v roce 2011 doplněna o nový odstavec 5 § 1. Jeho část týkající se platnosti doporučení návrhu na úpravy ve vzdělávání byla, dle důvodové zprávy, předmětem častých dotazů a sporných výkladů. Podle opakovaných sdělení přestavitelů Asociace pracovníků speciálně pedagogických center a Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden vedla k neúměrné zátěži školských poradenských zařízení a k omezení přímých intervenčních služeb ve školách a rodinách klientů speciálně pedagogických center. V neposlední řadě byla také spojena s traumatizací dítěte s postižením a jeho rodiny, a to zejména z důvodu neustálého potvrzování nepříznivého, ale setrvalého stavu souvisejícího se zdravotním postižením. Odborníci poukazovali na to, že diagnostika dítěte by měla být prováděna pouze v odůvodněných případech a nikoliv plošně, neboť vyšetření dítěte pro něj může být velkou psychickou zátěží. Proto byla přijata změna daného ustanovení v tom smyslu, že zde bude jednoznačně dán prostor poradenským pracovníkům k uplatňování odborného hlediska při volbě potřebných a efektivních postupů při diagnostice. Zároveň má být jasně stanoveno, že v případě žáků vzdělávajících se podle vzdělávacího programu upraveného pro žáky s lehkým mentálním postižením je platnost doporučení k zařazení platné po dobu nejvýše jednoho roku.
Pokud jde o druhou z novelizovaných vyhlášek, ta umožňuje vzdělávat ve škole, třídě nebo skupině pro postižené žáky také žáka se zdravotním znevýhodněním, pokud v základní škole „celkově selhává“, nebo žáka sociálně znevýhodněného na dobu do pěti měsíců. Dle Ministerstva školství však lze pochybovat, zda může být několikaměsíčním pobytem ve speciální škole vyrovnáno „celkové selhání“ žáka, jehož jediným handicapem je například nepodnětné rodinné prostředí. Navíc byla Česká republika již několikrát kritizována za diskriminační přístup ke vzdělání, čehož asi nejznámějším projevem byl výrok rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice. Nyní se tak Ministerstvo školství snaží zavést další z opatření, jež by měla efektivním způsobem bránit jakýmkoliv formám možné segregace a umožnit přísnější kontrolu a metodické vedení na všech stupních poradenského, rozhodovacího a výkonného procesu.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.9.2014.
Novela zákona o pobytu cizinců na území ČR a zákona o zaměstnanosti(18.06.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 9.6.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 101/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Novela je, dle důvodové zprávy, především projevem implementace evropské směrnice 2011/98/EU o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. Jejím cílem bylo stanovit jednotný postup vyřizování žádostí o vydání jednotného povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, a to včetně vymezení souboru práv pracovníků ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě. Na jejím základě má být vydáván doklad, který bude v rámci jediného správního aktu zahrnovat jak povolení k pobytu, tak pracovní povolení. Dle zkušeností z několika členských států, kde bylo takové procesní zjednodušení již zavedeno, to přináší účinnější postup jak pro migranty, tak pro jejich zaměstnavatele, a umožňuje snáze kontrolovat oprávněnost jejich pobytu a legálnost jejich zaměstnání.
Novelou má být dále zpřesněna právní úprava v souvislosti se zajištěním souladu s hlavou III evropského nařízení č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob.
Vedle novely zákona o pobytu cizinců na území ČR bylo potřeba rovněž změnit některá ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se týkají oblasti zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí, a dále příslušná ustanovení zákona o sociálních službách a státní sociální podpoře, jež upravují okruh oprávněných osob nepojistných dávkových systémů.
Novelizováno je ještě dalších pět zákonů. Jedním z nich je například zákon o azylu, nutnost jehož novelizace vyvstala v souvislosti s výrokem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Buishvili proti České republice. Zde šlo o to zajistit, aby soudy, které rozhodují o zákonnosti zbavení svobody žadatele o azyl v přijímacím středisku (a analogicky o zákonnosti zbavení svobody cizince zajištěného za účelem vyhoštění), měly v případě zjištěné nezákonnosti rozhodnutí Ministerstva vnitra či policejního orgánu pravomoc nařídit propuštění cizince na svobodu, eventuálně aby takový důsledek mělo zrušovací rozhodnutí soudu ex lege.
Současně se zrušuje vyhláška č. 29/2013 Sb. o stanovení seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty.
Zákon nabývá účinnosti dnem 24.6.2014.
Zrušeno nařízení o stanovení výčtu kódů kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a názvů označujících lidskou krev(18.06.2014, Mgr. Martin Glogar)
Dne 13.6.2014 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 107/2014 Sb. nařízení vlády o zrušení nařízení vlády č. 351/2005 Sb., o stanovení výčtu kódů kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a názvů označujících lidskou krev, její složky a krevní deriváty z ní vyrobené, uváděných v žádostech o povolení jejich distribuce, dovozu a vývozu.
Dle Ministerstva zdravotnictví má být zrušením nařízení č. 351/2005 Sb. odstraněna v právní úpravě duplicita v oblasti celní a statistické nomenklatury, jež byla založena nabytím účinnosti přímo použitelného prováděcího evropského nařízení č. 927/2012, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Tímto evropským nařízením došlo ke zrušení a nahrazení kódů, se kterými rušené vnitrostátní nařízení vlády pracovalo.
Nařízení se zrušuje dnem 28.6.2014.
