Právní aktuality 12.3.2014 - 26.3.2014

Sdělení MF určující emisní podmínky nových státních dluhopisů (26.03.2014)

Dne 17.3.2014 byla ve Sbírce zákonů publikována pod čísly 38 a 39/2014 Sb. sdělení Ministerstva financí, jimiž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2018, 0,85 %, a pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2025, 2,40 %.

Dle uvedených sdělení vydává Česká republika zastoupená Ministerstvem financí státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2014–2018, 0,85 %, a Státní dluhopis České republiky, 2014–2025, 2,40 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota dluhopisů byla určena ve výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je u obou uvedených dluhopisů stanoven den 17.3.2014, datem splatnosti je pak u prvního dluhopisu den 17.3.2018, u druhého den 17.9.2025. Výnosy dluhopisu jsou určeny pevnou úrokovou sazbou 0,85 % p. a. v případě prvního, respektive 2,40 % p. a. v případě druhého.

Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska k nepřípustnosti ústavní stížnosti, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání(26.03.2014)

Dne 17.3.2014 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 40/2014 Sb. sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 4. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 k nepřípustnosti ústavní stížnosti, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

Plénum Ústavního soudu ve stanovisku s odkazem na § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu výslovně konstatovalo, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání. Z dikce zmíněného zákonného ustanovení I. senát Ústavního soudu při projednávání jedné z přidělených věcí totiž jednoznačně dovodil povinnost stěžovatelů vyčerpat před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky, které zákon stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytuje, a tedy ve věcech trestních povinnost vyčerpat vždy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání, pokud je přípustné. Z dosavadní judikatury Ústavního soudu vztahující se k danému problému však vyplynulo, že se v minulosti k problematice povinnosti vyčerpání dovolání v trestních věcech nepřistupovalo zcela jednotně. Proto I. senát předložil předestřenou otázku k posouzení plénu, jež se s jeho názorem ztotožnilo a přijalo právní názor, který je formulován výše. K odůvodnění stanoviska pléna přijali svá odlišná stanoviska soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.

Stanovisko se, s přihlédnutím k principu právní jistoty, propříště použije na ústavní stížnosti podané k Ústavního soudu ode dne následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy ode dne 18.3.2014.

Doporučení o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (20.03.2014)

Dne 8.3.2014 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 69, str. 112 – 116, zveřejněno doporučení Komise ze dne 7.3.2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (2014/124/EU).

Doporučení má poskytnout členským státům návod, který jim pomůže lépe a účinněji uplatňovat zásadu rovného odměňování v rámci boje proti diskriminaci v odměňování a přispěje k řešení přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů. Podrobněji hovoří o právu zaměstnanců na informace o úrovni platů, podávání zpráv o odměňování, auditech odměňování, kolektivním vyjednávání, ochraně údajů, pojmu „rovnocenná práce“, systémech hodnocení a klasifikace práce, subjektech zabývajících se rovným zacházením, sledování a prosazovaní daných principů, ale i o osvětové činnosti. Doporučení ideově navazuje na úvodní ustanovení Smlouvy o Evropské unii, která zakotvují rovnost žen a mužů jakožto jednu ze základních hodnot a úkolů EU, ale i na další ustanovení evropských aktů hovořící o úsilí o odstranění nerovností, podpoře rovného zacházení s muži i ženami a boji proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví. Rovnost mužů a žen, včetně oblasti zaměstnávání, práce a odměny za práci, se prolíná celým evropským právním řádem. Přesto mělo být zjištěno, že ženy v EU stále ještě vydělávají za každou odpracovanou hodinu v průměru o 16,2 % méně než muži (což vyplývá z Eurostatu 2011), a to navzdory významnému pokroku, jehož dosáhly, pokud jde o vzdělání a praxi. To svědčí o přetrvávajících rozdílech v odměňování žen a mužů, které se dosud snižovaly jen velmi pomalu. Právě vydané doporučení má být jedním z kamínků mozaiky, jak se dopracovat ke stavu, kdy tomu tak už nebude.

Nařízení vlády o zacházení s pyrotechnickými výrobky (20.03.2014)

Dne 13.3.2014 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 32/2014 Sb. nařízení vlády o zacházení s pyrotechnickými výrobky.

Nařízení vláda vydala k provedení zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, a upravuje jím podrobnosti o zacházení s pyrotechnickými výrobky při jejich skladování. V úvodním ustanovení je definováno, jaké výrobky jsou, s ohledem na zařazení do kategorií, tříd a podtříd, výrobky pyrotechnickými. V podrobnostech jsou dále stanoveny obecné požadavky na skladování, požadavky na skladování v provozovnách, na zajištění bezpečnosti a na stánkový prodej. Dle sdělení předkladatele, kterým bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu, bylo zacházení s pyrotechnickými výrobky zařazenými do tříd doposud upraveno pouze vyhláškou č. 174/1992 Sb., která je již však prakticky neúčinná, zacházení s pyrotechnickými výrobky zařazenými do kategorií je pak regulováno pouze částečně, a to zákonem č. 156/2000 Sb. Byla zde tedy ambice zaplnit v tomto ohledu jistou mezeru v právní úpravě.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 28.3.2014.

Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady (20.03.2014)

Dne 13.3.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 35/2014 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Změny, které Ministerstvo životního prostředí ve vyhlášce provedlo, se týkají především technických požadavků na nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého a požadavků na monitorování složek životního prostředí, způsobu vedení průběžné evidence odpadů, plánu odpadového hospodářství obce, ale také přejímky odpadů do zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů a předávání informací o vlastnostech přejímaných odpadů.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.4.2014.

Novela vyhlášky o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem (20.03.2014)

Dne 13.3.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 36/2014 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění vyhlášky č. 126/2011 Sb.

Novela dle důvodové zprávy především reaguje na potřebu naplnit zmocnění dané § 184 odst. 2 školského zákona a upravit výši odměny předsedů zkušebních komisí pro závěrečné zkoušky a předsedů zkušebních komisí pro absolutorium v konzervatoři. Ta totiž doposud nebyla prováděcím právním předpisem stanovena, neboť až do novely zákona publikované pod č. 370/2012 Sb. bránilo vydání vyhlášky chybné zmocňovací ustanovení. Nárok na odměnu však těmto osobám školský zákon přiznává, proto byla doposud výše odměny a pravidla jejího poskytování alespoň odvozována analogií iuris z vyhlášky č. 177/2009 Sb. Nyní již bude jejich odměňování výslovně upraveno. Nově má být zkušební komisi také umožněno, aby žákovi, jehož omluvu nepřítomnosti uzná, stanovila nový termín jednotlivé zkoušky ještě v příslušném školním roce. Cílem je, aby měl žák možnost vykonat závěrečnou zkoušku a ukončit vzdělávání v řádném termínu. Doposud totiž, pokud se žák z objektivních důvodů nemohl na zkoušku dostavit, mu sice omluva byla uznána, náhradní termín mu ale mohl být stanoven až na září, případně prosinec. Ze závažných organizačních důvodů bude taktéž ředitel školy oprávněn změnit pořadí jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky, což dá ředitelům škol do rukou možnost okamžitě reagovat na vyskytnuvší se krizovou situaci. Veškeré změny jsou vedeny snahou pokrýt situace, které se, dle zkušeností z praxe, objevovaly a na které legislativní úprava neumožňovala adekvátně reagovat.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15.3.2014.