Nejvyšší soud ke kauzálním námitkám proti směnečnému platebnímu rozkazu

Žalovaný v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedl, že směnka, o jejíž úhradě bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, byla vystavena jako krycí směnka na zajištění budoucích obchodů mezi účastníky řízení, které měly být realizované na základě kupní smlouvy, kterou měl uzavřít žalovaný se společností na dodávku vojenského materiálu.

V námitkách je rovněž konkretizovaná (číslem a datem podpisu) ona budoucí smlouva, ke které se měla směnka vztahovat, přičemž není žádných pochyb ani o tom, že námitky obsahují tvrzení, podle něhož žádný závazek z kauzálního vztahu (výše zmíněné smlouvy) nevznikl; proto směnečný nárok majitele považoval žalovaný za bezdůvodný.

Jakkoli platí, že důkazní břemeno ohledně důvodnosti kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu nese žalovaný, v poměrech projednávané věci se odvolací soud, maje nesprávně za to, že nebyly odůvodněné, důvodností kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu nezabýval; jeho závěr o správnosti vydaného směnečného platebního rozkazu je tak přinejmenším předčasný.

Mají-li mít námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu (tak jako v posuzované věci) původ v mimosměnečných vztazích účastníků, se směnkou toliko souvisejících (tzv. kauzální námitky), bude požadavek na řádné odůvodnění námitek naplněn zásadně jen tehdy, jestliže žalovaný v námitkách alespoň stručně vylíčí obsah tzv. směnečné smlouvy, jež byla bezprostředním důvodem vzniku směnky, popř. závazku konkrétního směnečného dlužníka (např. uvede, že podle konkrétního ujednání účastníků směnka zajišťovala určitou kauzální pohledávku) a dále vymezí skutečnost, v jejímž důsledku by měl být zproštěn povinnosti směnku zaplatit (např. že pohledávka směnkou zajištěná již byla zaplacena, zanikla započtením, uzavřením dohody o narovnání apod.)

Celé znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2163/2008