K povaze ověřovací doložky jako veřejné listiny


Klíčová slova článku ověřovací doložka, veřejná listina Datum vytvoření článku 3.2.2011 Počet zobrazení 4056x Kdy naposledy čteno 19.3.2024 04:32

Nejvyšší soud ČR se dne 17.6.2009 v usnesení sp.zn. 25 Cdo 1620/2007vyjádřil k otázce ověřovací doložky jako veřejné listiny. Nejvyšší soud k uvedené otázce judikoval následující:

Legalizace v podobě ověřovací doložky je veřejnou listinou, nejedná se ale o veřejnou listinu o právních úkonech, ale pouze o osvědčení právně významné skutečnosti, za něž nese přímou odpovědnost notář. Okolnost, že veřejná listina (ověřovací doložka) je vyznačena na písemnosti, která obsahuje právní úkon, nečiní z legalizační doložky veřejnou listinu o právním úkonu ve smyslu § 4 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Ověřování pravosti podpisu se nazývá legalizací. Zákonem stanovenou formou pro ověření pravosti podpisu je legalizační doložka, která je listinou o ověření, tedy veřejnou listinou (srov. § 6 notářského řádu); legalizační doložka může být vyznačena na listině, na níž jsou podpisy, jejichž pravost má být ověřena, nebo může být vyhotovena samostatně a poté pevně spojena s předloženou listinou; v obou případech se ověřovací doložka považuje za samostatnou listinu o ověření.

Kupní smlouva a ověření pravosti podpisu zmocněnce za prodávající stranu na kupní smlouvě jsou dvě rozdílné listiny. První z nich obsahuje projev vůle směřující k uzavření kupní smlouvy, druhá pak prokazuje, že určitá osoba kupní smlouvu podepsala. Legalizační doložka je listinou odlišnou od smlouvy, tedy od jakéhokoliv právního úkonu v písemné formě. Už z toho důvodu nelze legalizaci podřadit pod „sepisování veřejných listin o právních úkonech“, pro které podle § 4 odst. 1 zákona platí, že se považuje za výkon státní správy, a postavit tak fakticky doložku o ověření podpisu na roveň notářskému zápisu (§ 62 notářského řádu).

Infodeska.cz