Železniční doprava je bezesporu jednou z významných oblastí, v nichž se aktivně angažuje Evropská unie především prostřednictvím Evropské komise, která se zaměřuje na tři zásadní oblasti železniční dopravy: (i) liberalizace trhu železniční dopravy, (ii) zlepšení provozuschopnosti a bezpečnosti národních železničních sítí, a (iii) a rozvoj železniční infrastruktury.^[1]

Zejména v oblasti liberalizace trhu železniční dopravy učinila Evropská komise v poslední době řadu aktivit, které stojí bezpochyby za pozornost odborné veřejnosti, tím spíše, že se přímo dotýkají České republiky a jejího plnění unijních závazků.

V červnu 2010 se Evropská komise rozhodla podat žalobu na 13 členských států kvůli chybné implementaci základní legislativy Evropské unie. Železniční trhy žalovaných států totiž podle Evropské komise nejsou dostatečně otevřeny hospodářské soutěži. Konkrétně se jedná o trhy států Rakouska, České republiky, Německa, Řecka, Francie, Maďarska, Irska, Itálie, Lucemburska, Polska, Portugalska, Slovinska a Španělska. „Nesprávné provedení směrnic prvního železničního balíčku vede k překážkám v přístupu na trh a k nedostatečné průhlednosti přístupových podmínek. Nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže v přístupu k infrastruktuře mohou být způsobeny tím, že provozovatel infrastruktury, který je odpovědný za stanovení poplatků za přístup k infrastruktuře a přidělení kapacity sítě, není dostatečně nezávislý na subjektech, které samy provozují železniční dopravu," uvedla Evropská komise ve svém prohlášení.[2]

Evropská komise vytýká dotčeným státům nesprávné provedení „prvního železničního balíčku“[3], především směrnice 91/440/EHS, ve znění pozdějších předpisů, směrnice 2001/14/EHS, implementace měla být původně v členských státech dokončena k 15. březnu roku 2003, ale přesto k liberalizaci železničních trhů nedošlo.

Tento železniční balíček je tvořen následujícími směrnicemi:

(i)     směrnice 2001/12/ES ze dne 26.2. 2001, kterou se mění směrnice 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství;

(ii)    směrnice 2001/13/ES ze dne 26.2. 2001, kterou se mění směrnice 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům;

(iii)   směrnice 2001/14/ES ze dne 26.2.2001, o přidělování kapacity železniční infrastruktury, vybírání poplatků za užívání železniční infrastruktury a o ověřování bezpečnosti - Směrnice 2001/14/ES je implementována v českém právním řádu především v zákoně o drahách č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v paragrafech č. 34a – g, které se týkají přidělování kapacity dopravní cesty na dráze celostátní a regionální, prohlášení o dráze; a

(iv)   směrnice 2001/16/ES ze dne 19.3.2001, o interoperabilitě trans- evropského konvenčního železničního systému - I tato směrnice je implementována do českého právního řádu v zákoně o drahách č. 266/1994, ve znění pozdějších předpisů, v části šesté upravující provozní a technickou propojenost evropského železničního systému.

Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

Česká republika je také jedním ze smluvních států Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), jejíž novelizace vstoupila pro Českou republiku v platnost v roce 2006. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě přijatý ve Vilniusu dne 3. 6. 1999 byl vyhlášen pod č. 49/2006 Sb. m. s. Tato novelizace se týká zajištění smluvní volnosti a zavádí nový nástroj pro dopravce i zákazníky v podobě Všeobecných přepravních podmínek. Všeobecné obchodní podmínky se týkají spolupráce mezi železničními podniky. Došlo také k vydání jednotného vzoru mezinárodního nákladního listu CIM/SMGS.[4]

Vzhledem ke skutečnosti, že smluvní státy Smlouvy o Evropské Unii jsou zároveň signatáři Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě, lze konstatovat vzájemnou provázanost a návaznost právní úpravy v oblasti železniční přepravy dle COTIF a dle směrnic železničního balíčku.

Problematická implementace směrnic prvního železničního balíčku

Případné nesprávné provedení směrnic prvního železničního balíčku může vést k nedostatečné průhlednosti přístupových podmínek, což by mohlo být překážkou pro vznik plně fungujícího jednotného trhu železniční dopravy v Evropě. Nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže v přístupu k infrastruktuře mohou být způsobeny tím, že provozovatel infrastruktury, který je odpovědný za stanovení poplatků za přístup k infrastruktuře a přidělení kapacity sítě, není dostatečně nezávislý na subjektech, které samy provozují železniční dopravu. Cílem předpisů EU týkajících se poplatků za přístup k infrastruktuře je podpora optimálního využití železniční infrastruktury.

Nesprávné provedení předpisů může vést k poplatkům za přístup, které jsou příliš vysoké, a vylučují tak možné provozovatele, kteří by byli schopni nést poplatky stanovené na úrovni přímých nákladů vyplývajících z provozování konkrétní služby (minimální poplatek podle právních předpisů EU).

Dle vyjádření Evropské komise nezbytným předpokladem pro zavedení spravedlivých a nediskriminačních tržních podmínek jsou také silné a nezávislé regulační subjekty železnic, které mají pravomoc přijmout účinná rozhodnutí o přístupu na trh a stanovení poplatků.[5]

Evropská komise se však zatím dle Ministerstva dopravy ČR k podrobnějším důvodům žaloby nevyjádřila, a Česká republika tedy teprve na detailnější informace čeká.

Vstupování nových subjektů na trh dopravců v České republice

V České republice došlo v roce 2003 k rozdělení Českých drah na dva subjekty – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), a České dráhy, a.s. Právě SŽDC má na starosti železniční infrastrukturu, zatímco nově vzniklá akciová společnost vlastní vlakové soupravy a zajišťuje jejich provoz. Velmi diskutované je státní vlastnictví 20 kusů akcií Českých drah, a.s. představujících 100% na základním kapitálu a hlasovacích právech. Správa železniční dopravní cesty hospodaří s majetkem státu a přiděluje kapacitu dopravní cesty na železniční trati. Je samozřejmě možné, aby na jedné trati působilo více provozovatelů, nicméně jsou to především kraje a obce, které si u dopravce objednávají osobní dopravu.

Obce či kraje vyhlásí veřejnou soutěž, do které se může přihlásit jakýkoli dopravce. V takovém tendru se hodnotí většinou nabízená cena a kvalita souprav. Nikoli bez výhrad je přijímáno ustanovení § 34 c zákona o drahách č. 266/1994, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého SŽDC vydává každoročně Prohlášení o dráze, v němž stanovuje termíny pro podání žádostí o přidělení kapacity dráhy.[6]

V současné době se jako konkurence Českých drah, a.s. etablovala především severočeská společnost Viamont, a.s., se sídlem v Ústí nad Labem, která provozuje pět úseků (na konci srpna začala provozovat trať mezi Kořenovem, Harrachovem a Jelenii Górou). A právě společnosti Viamont i přes to, že zvítězila v tendru na provozování trati mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, je ze strany SŽDC vytýkána pozdní žádost o přidělení dopravní kapacity na trati. Dle argumentace SŽDC opírající se o dosud platné ustanovení drážního zákona by tato žádost musela být podána ještě před samotným vyhlášením soutěže na provozovatele příslušné trati.

Vedle společnosti Viamont se na českém trhu dále snaží prosadit Veolia Transport Česká republika v krajích Karlovarském, Královehradeckém a Olomouckém, Jindřichohradecké místní dráhy v jižních Čechách, nebo RegioJet, dceřiná společnost společnosti Student Agency.[7] Právě poslední zmíněná společnost RegioJet nabídla v průběhu minulého roku 4 krajům konkurenční nabídky na provozování regionální železniční dopravy. Vítězem se ovšem staly opět České dráhy, a.s. V květnu letošního roku pak společnost Student Agency podala stížnost k Evropské komisi na postup krajů při zadávání veřejných zakázek. Podle Student Agency bylo zadávání netransparentní a vytýká především skutečnost, že se jedná o uzavření smluv mezi Českými drahami, a.s. a kraji o zajištění dopravy pro příštích 10 až 15 let, a že potencionální účastníci nebyli řádně informováni. Dále je vyčítáno diskriminační jednání, kdy tyto kraje údajně i přes podání konkurenčních nabídek, tyto nabídky nezohlednily. Ve stížnosti je požadováno rovněž prověření čerpání finančních prostředků z evropských fondů.[8]

Závěr, budoucnost (regionální) železniční dopravy

Z uzavřených smluv s kraji vyplývá, že České dráhy, a.s. musí postupně modernizovat vlakové soupravy. Do roku 2015 je tedy čekají investice za miliardy korun, které plánují České dráhy, a.s. získat úvěrem z Evropské investiční banky a také vydáním dluhopisů.

Důležitým pro další vývoj železniční dopravy v České republice bude jistě rozhodnutí Evropské komise týkající se stížnosti společnosti Student Agency a také rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci podané žaloby Evropskou komisí. K problematice otevření železničního trhu se rovněž hlásí i současná vláda, která považuje liberalizaci železnic za jednu z klíčových otázek.[9]

Vedle již více než čtyři roky staré revize stěžejní mezivládní úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) dochází tedy v současné době také k novelizaci právních předpisů zejména na úrovni států Evropské unie. Za účelem nenarušení trhu vnitrostátní dopravy by měla zamýšlená implementace aktuálního železničního balíčku zároveň zavést propracovaný kontrolní mechanismus zjišťování dodržování podmínek, které jsou nezbytné pro naplnění definice mezinárodní osobní drážní dopravy.[10] S jakým úspěchem se jí to podaří v praxi se dozvíme již příštích měsících.

Mgr. Milan Vraspír, advokát

JUDr. Ing. Adam Černý, LLM, advokát

KONEČNÁ & ŠAFÁŘ

Široká 36/5

110 00 Prague 1

Czech Republic

Tel.: +420 221 990 455

Fax: +420 221 990 450

[1] http://ec.europa.eu/transport/rail/index_en.htm

[2] Appl, F. Budoucnost regionálních železnic? Nové vlaky a konkurence. Krajské noviny. [online 16.7.2010] Dostupné na internetových stránkách: http://www.evropskenoviny.cz/index.php?id=6865&loc=&cat=

[3] "Železničním balíčkem" je označován souhrn návrhů nové, resp. novelizace stávající, legislativy Evropské unie, příp. další opatření, iniciovaný Evropskou komisí v rámci svých pravomocí s vlivem na evropský železniční trh. "Prvním železničním balíčkem" se rozumí soubor čtyř směrnic upravujících oblast rozvoje železnic společenství, přidělování kapacity železniční infrastruktury, vybírání poplatků za její užívání a ověřování bezpečnosti, interoperability konvenční železniční sítě a vydávání licencí železničním podnikům. Hlavním cílem směrnic spadajících do prvního železničního balíčku je otevírání trhu, zajistění nezávislosti provozovatele infrastruktury na železničních podnicích, nediskriminační zpoplatnění přístupu k infrastruktuře a zřízení regulačního subjektu k řešení překážek bránících hospodářské soutěži v oblasti přístupu k železniční infrastruktuře.

[4] V prosinci roku 2009 nabyla účinnosti výhrada České republiky k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě a Česká republika nebude uplatňovat přípojky k Úmluvě: CUI - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o užívání infrastruktury v mezinárodní železniční přepravě - Přípojek E k Úmluvě; APTU - Jednotné právní předpisy pro prohlašování technických norem za závazné a pro přijímání jednotných technických předpisů pro železniční materiál, určený k používání v mezinárodní dopravě - Přípojek F k Úmluvě; ATMF - Jednotné právní předpisy pro technickou admisi železničního materiálu, určeného k používání v mezinárodní dopravě _ Přípojek G k Úmluvě.

[5] Tiskové centrum RAPID. Komise podniká právní kroky proti 13 členským státům kvůli nedostatečnému provedení prvního železničního balíčku. [online 24.6.2010] Dostupné na internetových stránkách:

http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/10/807&format=HTML&aged=0&language=CS&guiLanguage=en

[6] příklad Prohlášení o dráze celostátní a regionální vydávané Správou železniční dopravní cesty, státní organizace. Dostupné na internetových stránkách: http://www.szdc.cz/soubory/prohlaseni-o-draze/cs/1011/prohlaseni-o-draze.pdf

[7] Piňos, T. Czech Railways keeps its monopoly, private carriers are furious. URL: http://www.cbw.cz/article/czech-railways-keeps-its-monopoly-private-carriers-are-furious.aspx  

[8] Tisková vyjádření společnosti Student Agency ze dne 27. 5. 2010. Dostupné na internetových stránkách: http://www.studentagency.cz/detail-100135/czech/id/556/

[9] Appl, F. Budoucnost regionálních železnic? Nové vlaky a konkurence. Krajské noviny. [online 16.7.2010] Dostupné na internetových stránkách: http://www.evropskenoviny.cz/index.php?id=6865&loc=&cat=

[10] Zapletal, J. Drážní předpisy stojí před rozsáhlou novelizací. [online 2.9.2010] Dostupné na internetových stránkách: http://www.dnoviny.cz/zeleznicni-doprava/drazni-predpisy-stoji-pred-rozsahlou-novelizaci  

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář