Přestávka v práci na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávka

Zaměstnavatel musí brát na vědomí, že zaměstnanec má nárok, v souladu se zákoníkem práce, na přestávku v průběhu pracovní doby.

V zákoníku práce jsou uvedena pravidla pro poskytnutí přestávky. Také musí zaměstnavatel zohlednit další podmínky, týkající se mladistvých zaměstnanců.

Přestávka v práci na jídlo a oddech je upravena v § 88 zákoníku práce. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v délce trvání nejméně 30 minut. Zaměstnavatel může umožnit zaměstnanci, aby měl přestávku v práci na jídlo a oddech i před uplynutím 6 hodin nepřetržité práce. Jinak (až na případy uvedené v odst. 3) může být přestávka v práci na jídlo a oddech umožněna zaměstnancikdykoliv během pracovní doby[1].

Jedná-li se o práci, která nemůže být přerušena, musí být zaměstnanci poskytnuta i bez přerušení provozu nebo práce přiměřená doba na oddech a jídlo, tato doba se započítává do pracovní doby.

Mladiství zaměstnanci musí mít vždy přestávku v práci na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

Druhý odstavec stanoví, že pokud došlo k rozdělení přestávky v práci na jídlo a oddech, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Je tedy možné přestávku v práci na jídlo a oddech rozdělit na více částí. Podle třetího odstavce nemůže dojít k poskytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech na začátku a konci pracovní doby. Pokud tedy zaměstnanci končí pracovní doba v 16:00 nelze, aby měl přestávku od 15:30. Ve čtvrtém odstavci je uvedeno, že přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Při nepřetržitých provozech je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnancům byla poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo. Zde na rozdíl od přestávky v práci na jídlo a oddech dochází k započítání přiměřené doby na oddech a jídlo do pracovní doby. Jedná se o pracoviště, kde není možné přerušit provoz. Co se týče mladistvých zaměstnanců, musí jim zaměstnavatel umožnit přestávku v práci na jídlo (nezaměňovat s přiměřenou dobou na oddech a jídlo) a oddech i při nepřetržitých provozech a to nejdéle po 4,5 hodinách výkonu pracovní činnosti.

Je také nezbytné zdůraznit, že přestávka v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby a tudíž za ně zaměstnanci nedostávají plat nebo mzdu. Během přestávky je přerušen výkon práce zaměstnancem[2]. Zaměstnanec také v době přestávky v práci na jídlo a oddech nemusí být (až na některé případy) na pracovišti.

Stojí za to upozornit na souvislost s § 274 odst. 1 zákoníku práce[3], podle kterého odpovídá zaměstnavatel za škodu zaměstnanci v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů a mimo jiné jsou to úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané, nutno zdůraznit, v objektu zaměstnavatele. Jestliže se zaměstnanec během přestávky v práci na jídlo a oddech nachází mimo objekt zaměstnavatele a zraní se, pak se nejedná o pracovní úraz.

Bezpečnostní přestávka